Bašta (BOS): Ve Vrběticích je několik věcí, které nesedí

06.05.2021 4:33

Až o tři trestné činy by se mohlo jednat v případě, že by se prokázal záměr vicepremiéra Jana Hamáčka vyměnit v Moskvě utajení Vrbětic za milion dávek vakcíny Sputnik V.

Bašta (BOS): Ve Vrběticích je několik věcí, které nesedí
Foto: repro Youtube, tan
Popisek: Jaroslav Bašta
reklama

Ve Vrběticích je několik věcí, které nesedí. Ďábel je ukryt v detailu, ukáže čas

Jaroslav Bašta

předseda politického hnutí BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA

04.05.2021 

Až o tři trestné činy by se mohlo jednat v případě, že by se prokázal záměr vicepremiéra Jana Hamáčka vyměnit v Moskvě utajení Vrbětic za milion dávek vakcíny Sputnik V.

Server SeznamZpravy.cz napsal, že ministr vnitra Jan Hamáček plánoval jet do Moskvy, kde chtěl vyměnit nezveřejnění kauzy Vrbětice za milion dávek vakcíny Sputnik V a za konání schůzky amerického a ruského prezidenta v Praze. Měl to plánovat na utajené schůzce, na níž ale chyběl šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. Co si o tom myslíte?

Připadá mi to trochu přitažené za vlasy. Pokud by se prokázalo, že je to pravda, tak někdo spáchal minimálně tři trestné činy – prozrazení utajovaných informací nepovolaným, zneužití pravomoci úřední osoby, a kdyby byl hodně zlý státní zástupce, tak by mohlo jít i o vydírání. A pokud by se potvrdila informace, že na schůzku nebyl pozván zástupce Bezpečnostní informační služby, pak by zpráva novinářů Seznamu měla i logické vysvětlení a také by se potvrdilo, že měli nějaké bližší informace.

V samotných Vrběticích je několik věcí, které nesedí. Jako vždy je ďábel ukryt v detailu, ale to se ukáže časem. Obecně bych k tomu řekl, že tady jsou kvalitativně dvě naprosto rozdílné záležitosti. První z nich jsou zprávy zpravodajských služeb, které se mohou pohybovat i v oblasti jako velmi pravděpodobné nebo pravděpodobné. Pak probíhá vyšetřování orgánů činných v trestním řízení, kde je třeba přicházet s důkazy. Když jsem sledoval ruskou reakci, tak jestliže dojde k soudu, budeme mít hodně práce něco prokázat.

Hamáček řekl, že jde o nejtěžší okamžik v jeho životě. Zároveň uvedl, že podle něj nedává smysl, aby něco Rusům sliboval, když věděl, že informace už dávno mají v rukou média. Rovněž řekl, že chování a postup České republiky kvůli Vrběticím je úspěch a je třeba ho ocenit, chválit a děkovat. Souhlasíte?

Pokud by to měl být úspěch České republiky, tak by se to mělo mimo jiné projevit tím, že by nám Evropská unie a Severoatlantická aliance poskytla podporu trochu jinou než verbální. Jen bych ocitoval Jana Kavana, který správně poukazuje, že když panovala obdobná situace v roce 2018 v Salisbury (otrava Sergeje Skripala a jeho dcery, pozn. red.), tak všichni vyjádřili Velké Británii podporu. Nakonec bylo vyhoštěno přes sto ruských diplomatů ze všech zemí. Připojili jsme se k tomu i my.

Nyní nás podpořili Slováci a Baltové. Nemohu říci, že nás podpořili Poláci a ani podpora ze strany Bulharska, které by podle toho, co říkal premiér a vicepremiér, bylo s námi ve věci angažováno, je nízká. Jsou jen dvě vysvětlení. Buď s tím česká vláda přišla v naprosto nevhodnou dobu – prostě vyzývali k válčení v okamžiku, kdy se zejména americký prezident Biden rozhodl, že se bude smiřovat, a Evropská unie také; anebo to vyjadřuje váhu postavení, kterou má Česká republika ve srovnání s Velkou Británií, to znamená například 6 ku 110 nebo tak podobně.

Sám jste bývalým diplomatem, jak hodnotíte vystupování ministra vnitra Jana Hamáčka a české vlády?

Tomu, že by probíhala neveřejná jednání, kde by se hovořilo o snaze České republiky dohodnout se s Ruskou federací, jakým civilizovaným způsobem tuto záležitost sprovodit ze světa, tak tomu bych docela rozuměl. Mimo jiné proto, že šlo o záležitost starou sedm let. Ale způsob, jakým to nakonec bylo provedeno, svědčí o obrovském provalu, protože si způsobili více problémů, než je zdrávo.

Vy byste chápal, pokud by čeští politici chtěli utajit, že v republice mohlo dojít k útoku ruských agentů?

Já bych v tomto případě docela chápal, kdyby se jim tímto způsobem – pokud je to pravda, tehdy byl Hamáček ministrem zahraničí – podařilo domluvit schůzku dvou prezidentů. Tedy prezidenta Spojených států Joea Bidena a prezidenta Ruské federace Vladimira Putina; pak by třeba byla šance dát během jednání celou záležitost na stůl a mohla by mít úplně jiné dopady.

V okamžiku, kdy by do toho takovým surovým způsobem vstoupil někdo jiný než zpravodajci… ale pokud vím, Hamáček se nechal slyšet, že z prozrazení novinám podezírá svého předchůdce na ministerstvu zahraničí Tomáše Petříčka, ale nikdy to nezaznělo oficiálně, jen jako spekulace v novinách.

Je třeba vypovědět smlouvu o přátelství a spolupráci s Ruskem – jak nyní zaznívá?

Tady se dostáváme na pole toho, co vlastně chtějí některé politické kruhy delší dobu. Je to trend, který začal nejenom bouráním nebo demontáží sochy maršála Koněva a přejmenováním náměstí a podobně. Prostě mladší generace komunálních politiků se našla v protiruské rétorice a v protičínské politice. A chovají se jako děti ve stohu se sirkami. A možná to ještě polévají benzínem.

Do toho přichází výročí konce druhé světové války. Jak si ho připomenete vy?

Já bych řekl, že v tomto případě docela stylově, protože jsme s mými kolegy dali dohromady knihu. Původně se loni měla k 75. výročí ukončení války konat konference a měl vyjít sborník, ale kvůli covidu se nekonala. Předělali jsme to a vznikla knížka, která vyjde, takže tím si výročí připomeneme.

Co v ní bude?

Řekl bych, že tam budou docela dobré věci, protože budou publikovány některé materiály, které se týkají vlasovců, a které jinak podávají, co se stalo na konci války v květnových dnech při Pražském povstání. Ale jsou tam připomenutí další – zapomínaní osvoboditelé, jako například rumunská armáda, která tu ztratila nejvíce svých vojáků po sovětské armádě, přes třicet tisíc. Myslím, že oslava nebo připomenutí výročí se dá udělat jen tak, že budete hovořit o tom, co bylo. Ne, co si někdo vymýšlí, že tak mohlo být.

Jak se za posledních 76 let podle vás změnil náhled na tuto událost v české společnosti?

Procházelo to několika etapami, z nichž první bylo zatloukání, že osvobození spadlo ze dvou stran, že tady byla demarkační čára, že na západě to byli spojenci. A mluvilo se o tom, že nás osvobodili Sověti, Rudá armáda, zejména pak v Plzni by vám mohli vyprávět až groteskní historky o tom, jak učitelé museli ve třídě vyprávět, že osvoboditelé byli Sověti v amerických uniformách.

Pak přešlo kyvadlo na druhou stranu, kdy se začalo zdůrazňovat, o čem se čtyřicet let nemluvilo a nesmělo mluvit. Teď si myslím, že v posledních letech jsou až příliš slyšet ti, kdo tu válku prohráli. Nikoliv ti, kdo vlastně před 76 lety zvítězili. Takový symbol vidíme právě v Řeporyjích, protože vlasovci sice byli Sověti, ale většina z nich patřila k vojskům SS.

Dochází tedy k překrucování historie?

Dochází ke zkreslování historie. A má to naprosto jednoznačnou tendenci podle George Orwella, kdy se změní minulost, aby nás připravovali na příští válku. Protože najednou se začínají zdůrazňovat zejména ti, kdo bojovali proti Stalinovi, což je Ukrajina, Pobaltí – teď u nás, protože nemáme své jednotky, které byly nasazeny na východní frontě, tak pánové Novotný a spol. adoptovali v tomto ohledu vlasovce. Dostáváme se k tomu, že se chtějí nechat slyšet, že vlastně už tenkrát jsme bojovali proti Stalinovi. Takže jen čekám, kdy postaví sochu Emanuelu Moravcovi 

Převzato z profilu politika

Článek byl převzat z Profilu BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Primátorka Pfeffer Ferklová: Soutěž Stavby Karlovarského kraje zná vítěze

22:13 Primátorka Pfeffer Ferklová: Soutěž Stavby Karlovarského kraje zná vítěze

20. ročník soutěže Stavby Karlovarského kraje vynesl městu Karlovy Vary stříbro za projekt Náplavky …