Poslední měsíc roku má pro různé skupiny osob i odlišné podoby. V křesťanské západní tradici je adventní čas dobou zklidnění, rozjímání a zpěvů svátečních chorálů. Pro lidi preferující konzumní společnost je ve znamení nákupů, shánění dárků a plnění ledniček a spižíren. Pro politiky letošního Česka bude dobou hledání nové podoby parlamentu a vlády. Troufnu si předvídat, že to bude nejobtížnější úkol. Nicméně soudím, že nakonec ho zvládneme. Nějak. Sice ne ke spokojenosti všech, ale přece… Připomeňme si kritické body v historii našeho novodobého státu, který po Vánocích vstoupí do roku 100. výročí od svého vzniku.

Naše země byla v obtížné situaci už mnohokrát. Čeští a slovenští politici usilovali o zrovnoprávnění Čechů a Slováků v rámci rakousko-uherského státu už před vypuknutím první světové války. Tyto snahy však ukončila válka a následné perzekuce ze strany mocenských orgánů monarchie. Nicméně podařilo se překonat původní sny. Vznikl samostatný svobodný stát. Sen mnoha generací našich předků. Po patnácti letech nelehké konsolidace a ustálení nového státu přišla hospodářská krize, jež zamávala mnohými ideály. Jen co jsme se z ní dostali, nastala těžká léta ztráty samostatnosti a fašistické okupace. Po ní následovalo poválečné nadšení, ale po únorovém převratu zase brzké vystřízlivění a pro velkou část společnosti opět útlak a ponižování. Šedesátá léta přinesla dočasné uvolnění – ovšem zakončené ruskými tanky a hromadnou emigrací. Sedmdesátá a osmdesátá léta znamenala relativně klidné časy vykoupené tupým přežíváním v normalizační neveselé společnosti. Listopad 1989 – opět euforie z nabyté svobody a následně ztráta iluzí o tom, že už bude všechno jen fajn. Rozpad Československa, korupční aféry, místo moci ideologie nadvláda peněz a konzumu.

Příští rok si budeme připomínat 100 let od vzniku Československa. Takto v souhrnu to vypadá jako jedna katastrofa za druhou. Leč přiznejme si – mnohé se povedlo a vybudovalo. A přes všechny nedokonalosti a bolesti žijeme ve svobodné demokratické společnosti. Přestože politické přístupy jsou různé, je to na nás, co si zvolíme. Objektivním pohledem i zavilí skeptici musí přiznat, že podoba našich obcí a měst se za poslední léta výrazně zlepšila. Většina zvláště center měst i venkovských návsí doslova rozkvetla. Základem je samospráva na všech úrovních. Nic lepšího nebylo v historii lidstva vymyšleno. Populistické líbivé nápady a nejrůznější lákavé představy o vládě pevné ruky hodných vládců sice mohou mít u lidí částečný úspěch, ale dlouhodobě nikdy nic dobrého nepřinesly.