Kdyby Masaryk zůstal pouhým politikem, asi bych jako konzervativní křesťansko-demokratický politik neměl zvláštní důvod připomínat si 165. výročí jeho narození. T. G. M. byl založením socialista a lidovce neměl v lásce, protože v nich viděl katolickou stranu. Katolické církvi vyčítal ono "spojení trůnu a oltáře" z doby Habsburské monarchie.

Jenže T. G. Masaryk zdaleka nebyl pouhým revolučním politikem, kterých se tehdy vyrojilo plno a kteří se bouřili proti starým pořádkům. Bouřit se umí kde kdo a když je starý režim dostatečně prohnilý, dokáže se třeba na vlně negace rychle vyvézt k moci, aniž by nabídl cokoli pozitivního.

Takoví politici v podstatě nabízejí pomstu, přičemž za tímto cílem jdou hlava nehlava a s nikým se nebaví, protože "řeči jen zdržují". Masaryk ale říkal "rozčilení není program" a "demokracie znamená diskusi". Byl státníkem a Demokratem s velkým "D". Proto se na něj nezapomnělo a proto je jeho idea státu stále živá.