Meziročně vzrostl i příjem prodaných licencí, který sice tvoří méně než jedno procento z celkové částky, nicméně oproti předloňsku stoupl o polovinu.
Aplikovaný výzkum ve všech vyspělých státech světa stojí na třech pilířích: příjmech z činností pro aplikační sektor (smluvní výzkum, prodej licencí, služby); kolaborativním výzkumu a institucionální podpoře. Česká republika si v minulosti prošla boomem finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, které pomohly zmodernizovat a doplnit technické zázemí výzkumných organizací. Od nového rozpočtu EU po roce 2020 se očekává výrazné zkrácení těchto financí, a proto se také začíná zdůrazňovat, aby se zvýšily příjmy výzkumných organizací právě od firemního sektoru.
"Z analýzy vědeckovýzkumného prostředí víme, že Česká republika za Rakouskem nebo Německem zaostává například v investicích rizikového kapitálu do výzkumu a vývoje. Výrazně pak zaostáváme v počtu mezinárodních patentů a podpoře spolupráce inovujících malých a středních podniků. Dlouhodobě se to snažíme změnit a know-how institucí jako je německá Fraunhoferova společnost, se kterou vládní Rada pro výzkum v loňském roce podepsala memorandum o spolupráci nebo rakouská Christian Doppler Forschungsgesellschaft, s jejímž vedením jsme se sešli na začátku dubna, jsou pro nás velkým přínosem a především inspirací. Z této stále intenzívnější spolupráce vidím, že Českou republiku čeká v dané oblasti ještě spousta práce," řekl místopředseda vlády Bělobrádek.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV