Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové,

já pokládám za trošku zbytné, vést tady nekonečnou debatu o tom, jakým způsobem vykládat ústavu a ústavní zvyklosti. Nakonec to stejně bude muset vyložit případně Ústavní soud a někdo se na něj obrátit může. Já jsem přesvědčen, že ten výklad, který je zde volen, je i v té teoretické části menšinový. Netvrdím, že nejsou ústavní právníci, kteří se k němu kloní, k těm 30 dnům. Podle mého názoru jazykově v žádném případě z ústavy nevyplývá.

Mám tady před sebou stanovisko, které mi před chvilinkou dal pan ministr pro legislativu, který musel odejít, pan kolega Šalomoun, kde vládní legislativa jednoznačně říká - je možné prodloužit o více než 30 dnů. A fakt bych strašně nerad, abychom se tady oháněli příkladem praxe minulé vlády, která prostě byla menšinová, kde ten nouzový stav, všichni víme, nejenom že vedl k těm nákupům, to bych snad ještě i zapomněl, ale vedl k výraznému omezování práv občanů a občany to rozčilovalo.