Bendl (ODS): Lidského faktoru se stejně nikdy nezbavíme

05.11.2020 19:09

Projev na 64. schůzi Poslanecké sněmovny 5. listopadu 2020 k návrhu nového stavebního zákona.

Bendl (ODS): Lidského faktoru se stejně nikdy nezbavíme
Foto: red
Popisek: Petr Bendl

Hezký dobrý den, kolegyně, kolegové. Já bych chtěl ještě než uvedu celý ten problém tak, jak já to cítím, reagovat na to, co tady zaznělo před chvilkou. Toho lidského faktoru se stejně nikdy nezbavíme. To je úplně jedno, jestli ten úředník bude součástí veřejné správy, nebo bude pracovat na obci či na kraji nebo bude součástí čistě státní organizace nebo státního úřadu. Prostě buď bude chtít pomoct anebo nebude chtít pomoc, buď bude chtít pomoct falešně, nebo bude chtít pomoct v tom dobrém smyslu slova. Lidský faktor neodstraníme tím, že převedeme agendu od měst a obcí nebo případně krajů a uděláme z toho státní úřad. Toho se nezbavíme. Toho se zbavíme vnitřnostmi systémovým řešením tak, aby to ten úředník udělat nemohl. Ale k tomu může zůstat sedět tam, kde sedí, nemusím vynakládat další obrovské finanční prostředky, se kterými bude muset stát počítat v případě, že by se dopustil toho, co je tady teď předloženo v novém stavebním zákoně.

Ten zákon je vskutku revoluční. Proto ani mně se nelíbí způsob, jakým je předkládán. To, že tady musí zastupovat zaměstnanci ministerstev, nebo Ministerstva pro místní rozvoj v tomto případě, paní ministryni, mi přijde jako nonsens. To by tady stejně musel sedět náměstek ministra vnitra minimálně. A další jednotlivci. Ale jak vidíte sami a cítíte sami, ani je nepotřebujeme. Protože to, o čem se tady převážně celou dobu bavíme, je filozofie toho zákona. Tak, jak je vlastně pojatý. Jak tu agendu zlepšit a co udělat pro to, aby stavební řízení bylo pokud možno rychlejší. Měli bychom se taky bavit o tom, jak je možné, že někde to jde a někde to nejde, z jakých důvodů to je a proč případně jednotlivosti odstranit. My se opravdu snažíme, nebo ten návrh, který přichází, je změnit systém fungování veřejné správy. Já jsem četl tu oponentní zprávu Ministerstva vnitra a moc by mě zajímalo, do jaké míry se k tomu Ministerstvo vnitra hlásí, či nikoliv. Protože ty argumenty, které tam jsou, jsou věcné, nezpolitizované.

Fakt, že chcete nebo navrhujete převést zhruba 12 tisíc zaměstnanců z obcí, měst a krajů, pan kolega Kalous vaším prostřednictvím, pane předsedající, tady říkal, tak si stát vezme svoje zaměstnance. Já nevěřím, pane kolego, že nevíte, proto si říkám, kdo vám to psal, že nevíte, že to nejsou státní zaměstnanci, o kterých se tady bavíme. To jsou zaměstnanci krajských úřadů, obecních úřadů, městských úřadů nebo statutárních měst, které vykonávají výkon státní správy. To nejsou zaměstnanci státu. Ani nemůžete říct, tak vy, pane Vomáčko, Nováku, Svobodo atd., odcházíte nebo možná zůstáváte, protože součástí toho materiálu vůbec není představa, jak by to v praxi vypadalo.

Kdysi jsme tady seděli a vymýšleli reformu veřejné správy, se kterou tehdy přišla vláda, a Poslanecká sněmovna tak, jak ji vláda navrhla, ji zásadně odmítla. Mimochodem padala tady spousta argumentů, které tady padají dneska, protože vlastně ono se to sem v jistém smyslu slova vrací. To je to, jestli je lepší mít nějakou samosprávu a využít k tomu samosprávu, aby pro stát dělala některé činnosti, anebo naopak říct, my tu samosprávu k tomu nepotřebujeme, stát si to zařídí sám, a to bychom za chvilku mohli tedy říct, dobře, tak když stavební úřady bude zajišťovat stát, pak tedy i školství bude zajišťovat stát a kulturu bude zajišťovat stát, v zrušme samosprávu jako takovou, stát bude dělat všechno a ono to bude daleko jednodušší. Protože v tomto případě saháme do výkonu nebo do přenesené působnosti výkonu státní správy na krajích a na pověřených obcích významným způsobem, a podle mě až si to dotčení starostové a primátoři přečtou, co to pro ně fyzicky znamená, tak se vyděsí, protože i je to bude stát poměrně nemalé finanční prostředky. Zajímalo by mě, jak moc má paní ministryně pro místní rozvoj domluveno, že pokud tedy to projde tak, jak si vláda představuje, jak to má domluveno s těmi, kteří zaměstnávají ty dotyčné specialisty, úředníky stavebních úřadů, jak je tam odsud buď přesune někam jinam, nebo je tam zachová, jak budou fungovat uvnitř těch úřadů, protože to už bude jiná instituce, jiný zaměstnavatel. Podle mě to je absolutně nedořešené. A to, co vychází z té dopadové studie Ministerstva vnitra, tam z toho vyplývá, že to jsou jednak obrovské finanční prostředky, bavíme se o miliardách korun s tím, že je potřeba zajistit nejenom ten nový superúřad, i když podle mého hlubokého přesvědčení podle tohoto stavebního zákona ten superúřad ani nepostavíte za dva roky, protože to stavební řízení se prostě na dva roky zastaví. A to já doufám, že si nikdo nepřeje.

My jsme zcela určitě všichni připraveni pracovat na těch jednotlivostech, udělat si důkladnou analýzu toho, proč někde to stavební řízení funguje relativně slušně a proč někde ne, zobecnit to a pracovat s tím případně v jednotlivých částech toho stavebního zákona tak, abychom jej zprůchodnili. Řada z vás tady dneska připomněla skutečnost, že za posledních pár let od doby vzniku nového stavebního zákona, to znamená od roku 2018, se stavební řízení nebo doba projednávání stavebního povolení zhruba zdvojnásobila. To přeci je jasný signál k tomu, abychom se podívali, co se tak významného stalo, že to není důvod k revolučním změnám, ale je to důvod k tomu bavit se, jaké jednotlivé rozhodovací procesy vedou k tomu, že to tak dlouho trvá. Někdo tady pojmenovával to, co přinesl nový stavební zákon přijatý v roce 2018. To bylo to vydávání - teď nevím přesně, jak se to jmenovalo - dokladu, je-li záměr stavebníka v souladu s územním plánem. Černošice jsou často udávány jako klasický příklad toho, jak dlouho to trvá, neboť tam ti, co tu agendu mají na starost, jim trvá měsíce a měsíce, než někomu takovýto jednotlivý doklad vůbec vydají, aby mohl požádat o stavební povolení. Byla to jedna z věcí, kterou kdyby se nám podařilo odstranit, tak tam v těch lokalitách, které jsou pod obrovským tlakem stavebních boomů, zcela určitě by se nám tam podařilo tu situaci významně zlepšit a nemuseli bychom kvůli tomu budovat nové supervelké úřady.

Pan kolega Adamec, já už budu stručný, nechci mluvit dlouho, protože spousta věcí tady padla a vy jste asi rozhodnuti to tady dnes převálcovat a poslat ten materiál do druhého čtení. Doufám, že alespoň bude dostatečně dlouhá doba na to, abychom si řekli, jak špatně je to napsané a jestli bude tedy vůle tady ten zákon kompletně předělat, nebo nikoliv, protože kdybych měl být zlý, tak bych si přál vlastně, aby to dopadlo tak, jak jste to navrhli, protože pak by vás nejenom ti, kteří o stavebním řízení vůbec rozhodují, ale i ti, kteří žádají o stavební povolení, včetně těch, kteří jsou stavebním ruchem nějakým způsobem dotčeni, museli za to vyhnat z Poslanecké sněmovny, protože to nemůže podle mého hlubokého přesvědčení fungovat - to, co jste navrhli, a to, co jste sem přinesli.

Pan kolega Adamec říkal, mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky. Já bych k tomu dodal, mysleli jsme to dobře a dopadne to hůř než vždycky. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Schillerová (ANO): Dnešním dnem se celá pětikoalice stala definitivním spolupachatelem

17:04 Schillerová (ANO): Dnešním dnem se celá pětikoalice stala definitivním spolupachatelem

Projev na 98. schůzi Poslanecké sněmovny 19. dubna 2024 k migračnímu paktu.