Milé kolegyně, milí kolegové,
já jsem rád vždycky, když se ta diskuse vrátí do té věcné stránky. Děkuji, že včera jsme tu absolvovali podle mě poměrně korektní diskusi, byť se panu předsedovi Bendovi úplně nelíbilo, že ve faktických poznámkách.
Já zkusím shrnout některé věci. Úkolem opozice je bezesporu upozorňovat na rizika, která s sebou změny zákonů nesou. Domnívám se ale, že je potřeba je ukazovat vždycky v kontextu a vyváženě. Že některé, řeknu, přehnané výstupy s tím, jak vlastně tím končí celé řízení státu mi přijde trošku přehnané. Zkusím se podívat na dvě věci, které tu byly hodně diskutovány. Jedno je to omezené období, resp. funkční období u vedoucích pracovníků. Rizikem bezesporu je, že může to snížit počet uchazečů, kteří budou ochotni se na takové místo hlásit kvůli jisté nejistotě.
Na druhou stranu si musíme říct, že vždycky v tom systému funkční období bývá vyváženo nějakými benefity z toho místa. Zároveň ovšem funkční období má bezesporu své klady. Například je to motivace toho vedoucího pracovníka k tomu, aby byl pořád nejlepší, aby na sobě pracoval. Stejně tak ale poskytuje motivaci těm ostatním k růstu, aby ho mohli v pozitivním slova smyslu nahradit. Použiji ještě některé analogie mimo ministerstva tedy. I když jsem si vědom toho, že nejsou ty situace úplně stejné, a proč je ale zmíním je, že i přes ta rizika, která s sebou funkční období nesou, tak je používají. Zároveň ještě jedna z věcí, po skončení toho funkčního období ta osoba o to místo nepřichází, ale obvykle zůstává v té instituci.
Kolega Bedna zmiňoval ředitele na základních školách, kde je to šest let s možností prodloužení. Zároveň třeba na vysokých školách to výběrové řízení může být dokonce na dobu určitou, je tam výjimka ze zákoníku práce. Také se pravidelně dělají výběrová řízení na vedoucí pracovníky na vysokých školách. V soudní soustavě tento institut známe, v soustavě státních zástupců tento institut známe. To znamená, není to institut, který by byl jednoznačně negativní. Druhá věc, která se tu hodně diskutuje, je smíšený model výkonu veřejné moci. Ale i ten přece známe analogicky z jiných stupňů, a to z měst a z krajů, kde i na tom krajském úřadě, i na tom městském úřadě je přenesená působnost a samospráva.
Ve vedení toho úřadu je primátor nebo starosta, ten má své náměstky, či radní pověřený jednotlivými gescemi, kteří také nemají přece přímou rozhodovací pravomoc nad těmi jednotlivými odbory. A přesto tento princip používáme, protože tam mají přinášet ty politické myšlenky a idee. Jediný rozdíl mezi tím ministerstvem a tou obcí a krajem, jak jste včera uváděli, je to, že je volen z toho sboru přímo, což ale neplatí ani u ministra. Ani ministr nemusí být členem Poslanecké sněmovny. Takže tady pořád úplně nerozumím tomu, proč tak moc nám to vlastně vadí, když oba ty modely známe a jsou funkční.
A zároveň mě pan předseda Benda požádal, aby sem nemusel, tak se stanu teď chvilinku jeho ústy. Navrhuji zkrácení doby projednávání o 30 dnů.
Děkuju.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
