U všeho, co vypráví, by bylo nutné sestavit zvláštní komisi, která by prozkoumala, co je faktem a co si ona dotyčná osoba opět pracně vyfabulovala.

Nebudu se zde zabývat všemi výmysly prezidenta ČR, neboť taková publikace by dosahovala rozsahu největší knižní řady na světě „Encyclopedia Britannica“ (32 svazků a 32.640 stránek) a to je na jednu novinářskou reportáž příliš mnoho. Soustředím se tedy pouze na hrst ukázek, aby si mohl čtenář učinit představu o prezidentově „pravdomluvnosti“.

Jako mezník, kdy začal Zeman profesionláně fabulovat bych označil listopad 1989. Tehdá o něm Jiří Menzel prohlásil:

„Už v listopadu 1989, z tribuny na Letenské pláni obelhával občany výroky, jako že Československo je v podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí někde za Ugandou a podobně, chrlil fakta, kterým lidé rádi naslouchali. Prostě si vymýšlel číslice jen tak, aby oslnil, ale sám věděl, že kecá. Tehdy, když šel z té tribuny, se dokonce přiznal, že si to vymyslel, a smál se přitom.“ („O Zemanovi plácajícím hlouposti“, Parlamentní listy, 26.04. 2015).

V době starověké Mezopotámie se za lež usekla dotyčnému „politikovi“ (tehdá to byli kazatelé - kněží) ruka. V případě pokračování v kazatelových mystifikacích, následovaly další končetiny.