Ve skutečnosti krutost a barbarství nejsou záležitostí politického nebo náboženského smyšlení, nýbrž se jedná o prostá lidská selhání. Pomstichtivost, zášť, závist a vyřizování osobních účtů dělá tento svět nesnesitelným, bez ohledu na ideologii nebo církevní vyznání...

Připoměli jsme si 65 výročí popravy JUDr. Milady Horákové. Komunistická justice tehdy popravila ženu a matku. Její provinění (vyzvědačství) odpovídalo i podle tehdejších právních norem, maximálnímu trestu v rozmezí mezi 15 – 20 roky odnětí svobody. Poprava oběšením byla tedy zcela jasnou justiční vraždou.

Ano, komunisté zavraždili ženu a matku. Málokdo však ví, že justice prezidenta Edvarda Beneše v letech 1945 – 1948 (Benešovy dekrety, Lidové soudy a Košický vládní program)  popravila celkem 66 žen a matek – z toho dokonce dvě příbuzné Milady Horákové (rozené Králové).

Jednalo se o Marii Královou (narozenou 02.08. 1897), oběšenou v Pankrácké věznici, dne 08.10. 1945 a  Julii Horákovou (narozenou 06.02. 1910), oběšenou v Pankrácké věznici 17.01. 1946. Tak jako i v případě zbývajících 64 popravených žen, žádné z nich prezident Beneš milost neudělil.

Chceme-li tedy hovořit o justičním vrahovi Gottwaldovi (1948 - 1953), musíme k tomu připojit i justičního vraha Beneše (1945 – 1948), přičemž – co se týká zavražděných žen, Beneš „vítězí“ v poměru 66:01 nad Gottwaldem! Jinak je nutné podotknout, že to, co stihl Beneš zlikvidovat prostřednictvím trestů smrti v letech 1945 – 1948  - tím pádem za necelé kratičké 3 roky v „parlamentní demokracii“, to komunisté ani zdaleka nezvládli za dlouhých 42 let v „totalitní diktatuře“.