Se zájmem sleduji současnou diskusi o podobě nutné důchodové reformy. Oceňuji přitom, že vládě v demisi jde o zajištění důstojné existence současných i budoucích důchodců, jinými slovy, je solidární s potřebami lidí, kteří celí život pracovali a po odchodu do penze se více či méně stávají závislými na důchodových dávkách.

Je pravidlem, že opozici se návrh nelíbí. Netvrdím, že některé její připomínky nemají své opodstatnění, včetně řešení doby, kdy matky nemohly pracovat z důvodu péče o malé děti.

Leč nebude to nakonec opozice, ale bude to jen a jen vláda, kdo rozhodne o konečné podobě nutného standardu nezajištěných lidí v důchodovém věku a o způsobu hledání zdrojů pro jeho průběžné financování, což se týká i nás pracujících, kteří tyto zdroje dnes zajišťujeme.

Chceme-li něco pro naše občany a ubývající voliče udělat, pak je třeba nejen bezzubě štěkat v závětří, ale přijmout vládní odpovědnost a nabídnout své síly k vytváření obrazu budoucí společnosti. ČSSD to už začíná chápat. Nejde jen současnost, ale ještě daleko více o budoucnost.