Jaký je recept na neduhy našeho školství? Školné. A umlčení všech nezávislých, neziskových a pseudoodborných vzdělávacích institucí, které za peníze z nejrůznějších dotací na školství parazitují.
Jestliže se probírám programy politických stran na ozdravení školství, všechny hýří frázemi o zvýšení platů učitelů, ředitelů, zaměstnanců, přidáním peněz do toho a onoho. Jinak řečeno, pravice, lavice nebo levice, z peněz odvedených daňovým poplatníkem umí rozdávat všichni. A k tomu rady nejrůznějších mudrců, kteří z peněz rozličných grantů (opět veřejné prostředky) analyzují, vyhodnocují „evaluují“, prodiskutovávají, data sbírají, „systémově“ nastavují a kdovíjaké aktivity už po léta vyvíjejí, které nepřináší užitek nikomu jinému než jim samotným.
Nikoliv pánové a dámy politici a političky, mudrci a mudrlanti, to není správná cesta k ozdravění poměrů a zkvalitnění našeho školství. Jedinou cestou je ta, které se všichni štítíte jako čert kříže, ale která jediná může přinést řešení většiny problémů. Nic naplat, tou cestou, jak dostat do školství více peněz, je zavedení školného.
Můžeme diskutovat o tom, má-li být zpoplatněn celý vzdělávací systém (jak je tomu často i v těch nejchudších afrických zemích) nebo ponechat základní školství bezplatné a školné účtovat až na středních školách. Můžeme diskutovat o tom, zdali nechat školné výhradně na rozhodnutí samotné instituce, rozhodnutí zřizovatele, nebo zavést jiný druh regulace, nebo můžeme diskutovat o tom, jaká nastavit pravidla pro užití prostředků ze školného získaných, ale to by mělo být asi tak všechno.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV