Jsem starostou i poslancem. Těžkopádnost „velké“ politiky mě v kontrastu s tou, kterou děláme v Hradišti, někdy štve. Ne kvůli jednáním ve sněmovně, nebo často zdlouhavému procesu schvalování zákonů. To k tomu patří. Je důležité se o věcech bavit, společnou diskuzí odstraňovat problémy a nastavovat zákony tak, aby byly lidem co nejvíce ku prospěchu. Štve mě kvůli populismu, přetvářce a překrucování faktů. Kvůli změnám, které se dělají jen naoko, místo toho, aby se děly doopravdy.

Jednou takovou je i letošní zvednutí důchodů. I já chci, aby se staří lidé měli dobře a nemuseli obracet každou korunu. Pokud jim stát slíbí, že se o ně ve stáří postará, mělo by to tak skutečně i být. Vláda od nového roku přisypala do peněženek našich rodičů a prarodičů 900 korun měsíčně s tím, že jde o „největší zvýšení důchodů v historii“. No, já si to nemyslím. Proč?

Ti, kteří už v důchodu jsou, by mohli odpovědět za mě, protože si období, kdy člověk přechází z výplaty na důchod, zažili. Právě ve srovnání výše platu a důchodu je totiž klíč. Jmenuje se náhradový poměr a ukazuje, jaký je poměr mezi průměrným důchodem a průměrnou hrubou mzdou. Společně s tím, jak se zvyšují mzdy totiž rostou i ceny potravin, léků, služeb… zkrátka všeho. Proto by se náhradový poměr měl zvyšovat také a pokud vláda říká, že zvýšila důchody, bylo by fér zároveň lidem říct i pravdu o tomto čísle. To totiž letos spadlo pod 40 %, přesněji na 38,5 %.