Začnu povzdechem nebo spíše konstatováním. Takže Ivo Ištvan se zbláznil! Možná to není úplně aktuální zpráva, ale je přinejmenším s podivem, že v tomto stavu může dál vykonávat svoji práci. Úlohou státních zástupců je podávat žaloby ve věcech trestních. Úplatek, jehož se měl podle názoru pana Ištvana dopustit Petr Nečas, je v trestním zákoníku přesně vymezen a může mít tři podoby: přijetí úplatku, podplácení a nepřímé úplatkářství. Pan Ištvan opírá žalobu o to, že podplácení se přímo vztahuje k obstarávání věcí obecného zájmu a že úřední osobou je též jakákoli osoba zastávající funkci v zákonodárném orgánu.

Svojí žalobou testuje rozměr toho obecného zájmu v zákonodárném procesu. Problém je v tom, že při každém uplácení musí existovat alespoň dvě zúčastněné osoby. Nejvyšší soud již dříve rozhodl, že osoby obviněné v této kauze z přijetí úplatku nelze stíhat a tyto osoby se k přijetí úplatku nepřiznaly. Pan Ištvan je státní zástupce, nikoli morální filosof. A etika není předmětem soudního řízení.