Ba co víc: Teroristé, bratři Kouachiové a Amedy Coulibaly, sice byli zastřeleni, avšak do pátrací akce bylo zapojeno 88 tisíc policistů. Člověk ani nechce domýšlet, co by způsobil koordinovaný útok v několika městech současně. Naše bezpečnostní složky na něco takového nejsou připraveny. (Nikoho z toho neviním, pouze to konstatuji.) Nigerijská islamistická skupina Boko Haram, česky: Západní učení je rouhání, v minulém roce zabila 3000 lidí a stovky dalších odvlekla do otroctví. A letos v jediném útoku fanatici Boko Haram srovnali se zemí 16 vesnic, vypálili město Baga a povraždili 2000 lidí. Sebevražedné útočnice Boko Haram, desetileté holčičky, útočí v Nigérii obden – a mají na svědomí pokaždé mnoho lidí; naposledy zaútočily o víkendu. Něco takového si neumíme ani představit. Zastřelit v sebeobraně děvčátko opásané trhavinou, to by pravděpodobně žádný z našich policistů nedokázal. Lze se na něco takového vůbec připravit?

Zaznamenal jsem povzdech TOP09, konkrétně pana Schwarzenberga, nad tím, že česká vláda nemá žádnou koncepci zahraniční politiky. Opustili jsme prý odkaz Václava Havla a Jiřího Dienstbiera (staršího), čímž jsme se stali v očích spojenců nevěrohodnými. Politické reprezentace TOP09 a ČSSD by se proto měly spolu sejít a definovat zahraniční politiku. Přemýšlel jsem o tom, co tím pan Schwarzenberg myslel. Zahraniční politika je přece o ochraně zájmů České republiky v zahraničí. Jakkoli si vážím pana prezidenta Havla, tak musím konstatovat, že on snil svůj sen o světovládě morálních filosofů, který ale neměl se zájmy České republiky nic společného. Měli bychom se naučit chovat se v mnoha případech neutrálně a nebýt za každou cenu arbitrem mezi dobrem a zlem. Obvykle se totiž rozhodce stane terčem pro jednu ze stran sporu. Tím neříkám, že bychom se měli za každou cenu vyhýbat konfliktům. Pouze bychom měli mít jistotu, že konflikt, do kterého chceme vstoupit, je nevyhnutelný, protože už neexistuje jiné řešení, které bychom mohli ve vlastním zájmu nalézt.