Za prvé. Senátní vrácení novely zákona o pedagogických pracovnících do Poslanecké sněmovny nebylo odmítnutím kariérního řádu. Pozměňovací návrhy přijaté v Senátu nejdou ani v jednom jediném případu proti tomuto systému.

To neznamená, že jsou přijatelné. Za sebe říkám – Bohužel, nejsou. Proč Bohužel? Protože by většina z nich znamenala více peněz pro některé učitele. A proč tedy nejsou přijatelné? Protože na ně nejsou peníze. Šlo by celkem o více než dvě miliardy korun ročně, které ministerstvo nemá. A co hůře – již letos od podzimu do konce roku by to představovalo více než 700 milionů korun. Museli bychom je vzít ostatním učitelům a přidat těm, kdo mají třídnictví a specializované činnosti či jsou výchovnými poradci. To prostě není možné. Je mi to líto, jsem vděčná za každou korunu pro školství, ale tyto koruny nevzniknou braním z jedné školní kapsy a dáváním do jiné školní kapsy.

Za druhé. Další pozměňovací návrh, který je zvláště nešťastný, by v podstatě zrušil některé specializované činnosti, například a možná především školní logopedy.