Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, dovolte, abych i já vám popřál pevné zdraví v novém roce. A vím, o čem mluvím. A i to téma, které teď nadnesu, a to je, prosím, pane předsedající, abyste si poznamenal, ten bod se jmenuje Zdravotnická záchranná služba České republiky. Chci ho jenom zařadit, nechci nikam pevně, nechci nikam tak, aby - aby bylo - aby - nakonec jsme se nedomluvili, chci ho jenom zařadit na program schůze a pak bych to nechal čistě na panu ministrovi nebo vládě nebo na grémiu, aby se domluvili, pokud tedy ta vůle bude, abychom ho projednali. A o co jde?

Tak jako záchranář prostě bojuji za tu Zdravotnickou záchrannou službu. A vy víte a asi jste sledovali, když jste byli starší, film Hanzlík, pardon Sanita. Hanzlík tam jezdí sanitou a tak dále. To byla ta záchranka v plenkách. Pak se transformovala do okresů, pak to byla územní střediska, některé podléhaly, některé z nich už podléhaly, byly řízené ministerstvem a pak to byla záchranka, a ta je dnešní, krajská. Čtrnáctkrát jinak, čtrnáct originálů, nejsme systémově řízení. A já moc dobře vím, že pan ministr je nakloněný tomu, aby se nějaká transformace dokončila.

Já moc dobře vím, že pan ministr je nakloněný tomu, aby se nějaká transformace dokončila. Dokonce jsme o tom mluvili, jsme nachystaní. Nejenom já, ale záchranáři obecně, kteří tady jsme, Jana Pastuchová, možná i kolega Mašek, který má trošku jiný názor.