Rozhodně odmítám jakékoliv kvóty na přijímání uprchlíků. V žádném případě to nesmí začít, ani kdyby se v tuto chvíli jednalo o pár osob. Z přijetí takového rozhodnutí bychom se už nikdy nevymanili a skutečné počty by se rok od roku pouze navyšovaly. Pokud bychom přijali takový diktát ze strany EU nyní, stali bychom se obětí tohoto principu v budoucnu a pravděpodobně bychom nad tím už neměli jakoukoliv vlastní moc tak, jako ji nemáme ve značné části Bruselské byrokracie. Důrazně před tímto varuji a opakuji, toto nesmí nikdy začít!

Není to pouze o jednoduchém odmítavém postoji, musíme si uvědomit několik zásadních souvislostí. Hlavním problémem je, že tento postoj celé EU je velmi nebezpečný a trvale neudržitelný. A řešit tento problém musí Evropa jako celek, avšak úplně jinou cestou. Je třeba si přiznat fakt, že toto množství uprchlíků Evropa nemůže zvládnout, pokud se tomu nepostaví opravdu rasantně.

My, jako Česká Republika a ani Evropa jako celek, si nemůžeme dovolit zachránit všechny a přitom zahubit sebe. Pravda je taková, že v tomto množství je jejich integrace v Evropě díky nekompatibilitě kultur, náboženství, tradic a vzdělání nemožná. Přiznejme si, že toto zákonitě vyústí v eskalaci obrovských sociálních, ekonomických a kulturních problémů, jejichž řešení bude výrazně bolestnější, jestli vůbec možné. Přiznejme si, že problematiku uprchlíků musíme řešit jako celá Evropa, ale naprosto jinak. A to nejen z toho pohledu, že tento stav nyní nejvíce odnáší Itálie, Španělsko a Řecko, tedy přesně ty země, které si mohou přehnanou velkorysost nejméně dovolit. Je pravda, že ČR sice na oko může být relativně v klidu, ale ve skutečnosti to tak vůbec není. Česká Republika sice není pro uprchlíky sociálně atraktivní a krom toho má na evropské poměry poměrně slušnou ochrannou azylovou legislativu, nicméně jednou jsme součástí Shengenu a důsledky na nás tvrdě dopadnou, jen možná o něco později. A pokud bychom přijali kvóty na rozdělení uprchlíků, dopadnou na nás tyto důsledky prakticky okamžitě.