Předpokládám, že náčelník generálního štábu Petr Pavel dnes učinil v Právu veřejnou tečku za spory, které měl a asi ještě pořád má s ministrem obrany Martinem Stropnickým. Vystupování v médiích a veřejné propírání sporů mezi představiteli armády a civilního, tedy politického vedení musí být až tím nejzazším krokem. Smutným krokem. V Právu generál Pavel vysvětluje, že pro něj to byla jediná možnost, jak sdělit svůj názor, protože jak v případě Vrbětic, tak především v případě návrhu na obsazení postu náčelníka vojenské policie se s ním nikdo nebavil. A z toho už mi ani není smutno, ale děsí mě to. Jak může vypadat příprava na zajištění obrany této země, když se spolu o klíčových otázkách nebaví ministr s náčelníkem generálního štábu?
Je na odpovědnosti ministra, aby dokázal komunikovat s vojáky a společně s nimi pracoval na zvyšování obranyschopnosti naší země, což je priorita a není to úkol na jedno volební období. Chci připomenout, že třeba Alexandru Vondrovi se to dařilo a právě schopnost debaty, vysvětlování jeho kroků a rozhodnutí si dodnes vojáci pochvalují.
Generál Pavel si zase musí uvědomit, že využívání veřejného mínění při prosazování svého názoru je a musí být pro vojáky, ale i policisty a další uniformované složky tím posledním. Doufám, že si uvědomuje, že tímto svým krokem pomyslný příkop prohlubuje, nikoli zahlazuje.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ODS