Nezávidím jim jejich věru těžkou práci, kdy musí přehlédnout  evidentní fakta a navzdory nim stvořit fikci, jež by mohla být širokou veřejností akceptována, co by reálný obraz probíhajících událostí. Která fakta mám na mysli? Následující:

1) V Mekce byrokratů se k základnímu jednání sešli nikým nevolení vůdci, jak příznačné slovo, dvou skupin, které nemají vůbec žádný mandát vzešlý z demokratického procesu, tj. tito lidé neprošli vůbec žádnou formou věrohodného/ověřitelného hlasování, špičky EU a nové ukrajinské vlády a vyzvali demokraticky (na demokratičnost volby dohlíželi i mezinárodní pozorovatelé z OBSE) zvolené představitele největší země světa k tomu, aby de facto nečinně přihlížela novému drang nach osten do jejího nejtěsnějšího sousedství.

2) Pošlapávání mezinárodního práva, jehož podstatou je platnost/ctění dlouhodobých pravidel rovnost všech států, projevující se zejména v uplatňování politiky „padni komu padni“ v identických případech, kdy mají probíhající procesy určité společné rysy. Stávající situace vyvolává samozřejmou analogii s „případem Kosovo“. Najednou neplatí právo etnické většiny na daném území rozhodnout o svém sebeurčení, které bylo tak široce poskytnuto kosovským Albáncům, Domnívám se, že Rusko dnes doplácí na svou tehdejší slabost a nerozhodnost. Kdyby tehdy daleko výrazněji podpořilo vedení tehdejší Jugoslávie, je možné, že choutky těch, kteří chtějí blíže k jeho hranici přesunout nějaké Camp Bondsteely by byly o hodně opatrnější.