Alpské zemi se dlouhé dekády úspěšně dařilo vyhýbat všem problémům a krizím, jež dopadaly na okolní státy. Švýcaři tak byli na rozdíl od zbytku světa ušetřeni obou světových válek a v porovnání se zbytkem Evropy vedli „nudný“ život bez převratů nebo větších zásahů do systému správy země. V globalizovaném a čím dál propojenějším světě ale už ani Švýcarsko neunikne moderním politickým trendům a výzvám.

Podobně jako jinde v Evropě se v zemi výrazně daří pravici. Na rozdíl od jiných států se ovšem nejedná o vývojovou tendenci posledních let, ale o dlouhodobou preferenci. Euroskeptická pravicová Švýcarská lidová strana (Schweizerische Volkspartei, SVP) vyhrála každé volby od roku 1999. Výjimkou nebylo ani poslední volební klání v říjnu roku 2023, v němž SVP zvítězila s 27, 9 % preferencí. Druhou nejsilnější partaj, středolevicovou a progresivní Sociálně demokratickou stranu Švýcarska (Sozialdemokratische Partei der Schweiz, SP) od výsledku SVP dělilo celých 9, 6 % hlasů. Za SP se s výsledkem lehce přes 14 % umístila dvě středopravicová politická uskupení, progresivní Svobodná demokratická strana: Liberálové (FDP.Die Liberalen) a křesťanskodemokratický Střed (Die Mitte). Výrazně horšího výsledku oproti dřívějším letům dosáhly strany prosazující zelenou politiku, která na rozdíl od kampaně před volbami v roce 2019, nebyla stěžejním tématem.

Národně konzervativní SVP v předvolební kampani vyrazila do boje proti politické korektnosti a vsadila na protiimigrační rétoriku. Právě migrace je ve Švýcarsku nejskloňovanějším politickým tématem. Politici zastupující SVP dlouhodobě propagují nativismus a migranty spojují s kriminalitou, přičemž upozorňují na nebezpečí, jež mají migranti pro švýcarské občany představovat. SVP zároveň slíbila, že se v případě vítězství ve volbách zasadí o konání referenda, v němž budou voliči moci rozhodnout o nastavení horního limitu počtu obyvatel Švýcarska.