Červíček (ODS): Právo bránit život i se zbraní chceme zakotvit v listině, tím získá ústavní sílu

11.06.2020 12:29 | Zprávy

Projev na 24. schůzi Senátu dne 11. 6. 2020 k návrhu senátního návrhu ústavního zákona senátora Martina Červíčka a dalších senátorů, kterým se mění Listina základních práv a svobod

Červíček (ODS): Právo bránit život i se zbraní chceme zakotvit v listině, tím získá ústavní sílu
Foto: ODS
Popisek: Martin Červíček

Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych návrh senátního tisku č. 135 skupiny senátorů, kterým se mění Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. uvedl úvodním slovem.

Předkládaný návrh zavádí explicitní právo na obranu života coby jednoho ze základních právem chráněných statků. Přičemž rovněž jednoznačně stanovuje, že může jít o obranu ozbrojenou, rovněž se explicitně vyzdvihuje institut pomoci v obraně, tedy situace, kdy není obráncem bráněn přímo jeho život, ale život jiného člověka. Systematicky se navrhuje zařadit návrh do čl. 6 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, který je rovněž dílčím základem pro zákonné zakotvení institutu okolností vylučujících protiprávnost, v dané souvislosti pak zejména nutné obrany. V čl. 6 odst. 4 se na konci vkládá nová věta, která zní: Právo bránit život svůj nebo život jiného člověka i se zbraní se zaručuje za podmínek stanovených zákonem. Je tedy zřejmé, že běžným zákonem nesmí dojít k obcházení nově zaváděného práva, což je mimochodem základní princip přípustných omezení základních práv, které listina sama zakotvuje v čl. 4 odst. 4.

Právní úpravu držení a nakládání se zbraněmi, které lze k obraně použít, návrh nadále přenechává běžnému zákonu. Přitom je třeba upozornit, že pojem zbraň je v návrhu použit v širokém slova smyslu, zdaleka nezahrnuje pouze střelné zbraně, ale v podstatě jakýkoli prostředek použitelný k účinné obraně, a to včetně například tzv. pepřových sprejů, obušků, paralyzérů či nožů, ale rovněž improvizovaných zbraní. Právo na obranu náš právní řád obsahuje jen na zákonné úrovni, vzhledem k významu práva na život, které je právo nejzákladnější, protože bez života ostatní práva člověka nemohou být naplněna, návrh považuje nejen za možné, ale i správné symbolicky povýšit toto právo v účinné formě na úroveň ústavní.

Dovolte mi pár slov k právu na obranu a jeho dnešnímu zakotvení. Je pravdou, že již dnes je právo na obranu života, zejména v podobě úpravy nutné obrany, zakotveno, ale pouze na úrovni obyčejného zákona. Jde tedy zejména o zákonnou úpravu nutné obrany, obsaženou především v trestním zákoníku, a příp. dalších právních předpisech. Ovšem jakákoli prostá parlamentní většina může toto právo výrazně omezit, např. tím, že zakáže mít u sebe zbraň pro nutnou obranu a podobně.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

Politické i trestněprávní důsledky pro bitcoinovou kauzu

Neměla by trestněprávní důsledky kauzy posoudit policie? A k těm politickým. Kdo z politiků by je měl nést jaké politické důsledky, když hlavní dva aktéři Blažek a Stanjura v politici skončili? Nebo podle vás je do toho zapleten z politiků ještě někdo další? Kdo? A co tedy vlastně přesně budete děla...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bartošek (KDU-ČSL): Vím, že v současné volbě patrně tahám za kratší konec provazu

21:03 Bartošek (KDU-ČSL): Vím, že v současné volbě patrně tahám za kratší konec provazu

Projev na 1. schůzi Poslanecké sněmovny dne 5. listopadu 2025 – volba předsedy Poslanecké sněmovny