Českou politickou šarádu sleduji už řadu let. Zaráží mě, kolik prohřešků proti slušnosti a férovosti představitelům jednotlivých politických stran, voliči stále dokola odpouštějí. Copak si nevšimli, že hlasitě vykřikované volební sliby dříve či později oněmí? Copak voliči neslyší, že rétorika hlav těchto stran mění tón jako mutující hoch v pubertě?
Pojďme být konkrétní. Ještě nedávno nám strana – jisté hnutí – tvrdila, že hodlá stát řídit jako firmu. Sliby chyby. Velké plány ztroskotaly na pochybných kšeftech. Se štědrostí se končí u skupin „vyvolených“, kde tempo odměňování a podbízení se nápadně připomíná prostředí socialistických stran. Říkám si, že už chybí snad jen pastelkovné a ocitneme se zpět v éře uplácení voličských skupin vládnoucí stranou.
Také mi nemohlo uniknout, jak se celková rétorika hnutí plíživě přesunula ze středopravé pozice na levou. A znovu vznáším řečnickou otázku směrem k voličům: Vám to nevadí? Z čeho pramení důvěra, se kterou vhazujete volební lístek hnutí do urny?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV