Na jednu stranu se jim nedivím. Zoufalost lidí z toho, jak s námi stát zametá a jak jsou někteří rovnější než my, prostě lidi frustruje. Vyjdou tedy do ulic. Co se ale stane? Co se změní? Těch 250 lidí je médii a priori označeno za extremisty. Veřejně jsou dehonestováni za to, že chtějí žít slušně a že to samé žádají po druhých. Oni nechtějí nic jiného, než stejná práva pro všechny. Chtějí, aby stát měřil všem stejným metrem. Chtějí, aby nebyli pozitivně diskriminováni. Chtějí, aby stát plnil to nejzákladnější. Jsou to tedy extremisté? Chtějí moc?

Na druhou stranu se tyhle demonstrace náramně hodí médiím a Evropské unii, aby nás mohly ukazovat jako rasistický stát. Do toho mě dostala včerejší zpráva ministerstva zahraničí USA, hodnotící dodržování lidských práv ve světě. Podle ní je násilí proti Romům v Česku vážným problém. Řešením by byl zájem lidí o politiku, aby dlouhodobě sledovali lidi s pevnými názory a jasnými výsledky a potom masová demonstrace u voleb. Jenže říkejte to někde, kde je volební účast pod hranicí 50%.