Evropský parlament, včetně Evropské komise, z mého pohledu bohužel opět potvrdil, že pokud jde o ochranu a obranu EU, pak není schopen reálně vyhodnotit aktuální situaci a je pro tuto problematiku nejenom politicky, ale i věcně nezpůsobilý. V zajetí jakéhosi pseudohumanismu a „svatém osvícení“ učinil další krok ke ztrátě dalšího z atributů naší schopnosti přirozené a nezbytné sebeobrany. V daném případě se jedná i projev zjevné arogance rozněžnělých a rozmazlených západních politických reprezentací, které nejsou schopny uznat, že legislativa ČR je v této problematice jedna z nejlepších na světě a měla by být naopak využita, převzata jako právní norma pro celou EU. Je otázkou v koho zájmu EP takto hlasoval -  nebylo to ani v našem zájmu a jsem přesvědčen, že ani v zájmu většiny ostatních členských zemí a jejich občanů.

Že to naši občané vnímají velmi citlivě zvláště v těchto dnech, kdy datum 15. březen je zapsán černým písmem do naší historie a představuje pro nás okamžik, kdy před 68 lety došlo k praktickému naplnění Mnichovské zrady západních spojenců na Československu, které se tímto dnem stalo protektorátem fašistického Německa, se netřeba divit a pozastavovat se nad tím, je to pochopitelné. Hlasování Evropského parlamentu vede ke stejným důsledkům – odzbrojení a bezbrannosti národa(ů) proti nevyprovokované agresi (zločinu, terorismu či vojenskému útoku).

Pokud jde o to, co bude dál, jak se máme v této situaci zachovat – opatření by měla být podle mne vedena ve dvou rovinách.