Dovolím si vyjádřit zde svůj názor k problému volby předsedy Stálé komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (více ZDE), tedy k volbě pana Z. Ondráčka do této funkce.

Předtím jen několik málo postřehů, které jsem získal za dobu mého cca 4–letého působení v této kontrolní parlamentní komisi. Dovolím si zdůraznit, že činnost GIBS je svou podstatou složitá, zahrnuje celou řadu aktivit a kvalita její práce má značné dopady nejen na atmosféru uvnitř bezpečnostních sborů, ale jak známo, má značný vliv i na zákulisní politické tahanice a politické šachové partie. Za ony 4 roky se komise opakovaně zabývala úniky informací, neoprávněnými odposlechy, podezřeními z monitorování a odposlouchávání se samotných příslušníků GIBS navzájem, skrytě se vedly se malé či velké války některých policistů jak v GIBS, tak napříč celou bezpečnostní komunitou atd. atd. GIBS sehrál svou roli i v kauze „reorganizace PČR“ atd. Podstatnou skutečností, s ohledem na předchozí řádky, související s prací naší komise bylo, že pokud mne paměť neklame, v komisi nebyl jediný poslanec ani s okrajovým odborným vybavením praxe z působení u PČR (eventuálně inspekce vnitra apod.). Parlamentní komise tedy byla nejen odborně nevybavená, ale do jisté míry postrádala i dostatečné odborné a administrativní zázemí. Jinými slovy se dá konstatovat, že to byla v podstatě „komise pro komisi“ (a jistě nebyla/není/v poslanecké sněmovně případem ojedinělým). Proč? Protože přes veškerou upřímnou snahu se ve věcech vyznat a plnit delegovanou kompetenci, mohla „jet“ takříkajíc jen po povrchu problematiky činnosti GIBS. Jinými slovy – jednalo se o kontrolní komisi veskrze formální a bezzubou. Z takové komise mohl a může mít radost jen jeden subjekt a tím je právě, rádoby kontrolovaná, Generální inspekce bezpečnostních sborů, respektive její čelní funkcionáři - co víc bych si jako kontrolovaný ředitel inspekce mohl přát, než nedostatečně odborně a administrativně vybavenou poslaneckou „kontrolní“ komisi. Ale teď se musím trochu poopravit - radost samozřejmě může mít (měl) i politik, či skupina politiků, která měla (má) na GIBS ať už personální, formální nebo neformální vliv a GIBS tak (mohla) pracovat „jak bylo (je) potřeba“ s tím skvělým předpokladem, že je jen velmi malá pravděpodobnost, že to někdo odhalí, že bude schopen proniknout pod onen nacvičený, na politiky vytrénovaný oficiální povrch – a že také bude schopen zjištěné prokázat!  

S ohledem na tyto eventuality jsme jako komise několikráte žádali premiéra (pana B. Sobotku), pana předsedu sněmovny i pana kancléře o přijetí námi doporučených opatření k posílení našich kontrolních schopností – bez úspěchu. A protože nejsem alibista - o značné míře bezzubosti parlamentních komisí obecně jsem několikráte důrazně hovořil i za řečnickým pultem – též bez úspěchu.