Naše současná politická scéna (vláda i tzv. Demoblok) působí v boji s pandemií naprosto bezradně a chaoticky. Spravedlivě by ji šlo sáhodlouze kritizovat, ale jediným výsledkem by bylo jen to, že se člověk pořádně naštve. V minulosti se ukázalo, že vláda je ochotna naslouchat i názorům občanů (dnes již legendární „ten, kdo měl přijít, přišel“). Tak tedy i já přispěchám se svou troškou do mlýna a stručně načrtnu manuál pro boj s pandemií (nejen Covidu-19). S ohledem na rozsah článku pouze ve 3 bodech.

1) Nebát se EU a nerozhodně na ni nespoléhat

Základem úspěchu v boji s pandemií Covidu-19 je nemít strach z EU, která je klasicky zcela odtržena od reality. Zejména je důležité nemít strach z EU při uzavírání hranic, jakožto nejúčinnějšího způsobu zabránění šíření nebezpečných mutací Covidu-19.  Tímto zdravím dovolenkáře, kteří se vrátili ze Zanzibaru a přivezli s sebou na památku i jihoafrickou mutaci Covidu-19 (více ZDE).   

Dále je důležité na EU vůbec nespoléhat. EU se „bila v prsa“, jak zajistí dodávku vakcín. Už začátkem roku se ukázalo, že smluvené vakcíny nebudou v dohodnutém množství dodány. Dnes dokonce Astra Zeneca prohlásila, že dodávky do EU sníží o polovinu (ZDE). Proč tomu tak je? EU zkrátka uzavřela smlouvu bez sankcí, a tedy dodavatele nic nenutí vakcíny v dohodnutém množství dodat. Pokud by podobnou smlouvu (smlouvu bez sankcí) uzavřel starosta nejmenší obce, tak by ho to s největší pravděpodobností stálo politickou funkci a ve hře by bylo i jeho trestní stíhání. V tomto smyslu je tedy namístě vyvinout vlastní iniciativu k obstarání vakcín. V úvahu připadají vakcíny z Ruska a Číny, které budou schváleny pouze státem, nikoliv EU. Samotná EU, resp. Evropská agentura pro léčivé přípravky, ani neví, jestli na podatelně už má žádost o registraci Sputniku V, dokonce i když Rusové mají od ní potvrzení, že již k tomu došlo (ZDE).