Bohužel žijeme v době, kdy dluhy nepovažujeme za nic špatného a myslíme si, že dluh jsou peníze bez vedlejších nákladů.

Dluh nás uzavírá v době, kdy jsme si půjčili, a i když se naskytnou nové, lepší a výhodnější příležitosti, zatíženi dluhem jich nemůžeme využít. Dokonce i tolik vychvalované refinancování něco stojí a je založeno na výdělku poskytovatele řešení.

Dluhy nás prostě obírají o příležitosti.

Dluhy stále stoupají ve všech oblastech. Podniky dluží 1,2 bilionu; domácnosti dluží 1,9 bilionu; kraje, města a obce dluží 160 miliard; stát dluží 2,13 bilionu. Společně všichni dlužíme 5,39 bilionu korun, což je skoro přesně tolik, co naše republika za celý jeden rok vyprodukuje. Dluh neustále roste. Ten státní třeba tempem 9,5 tisíce každou sekundu, což je neuvěřitelných 820 miliónů každý den. Přesně tolik našemu státu každý den chybí, aby mohl provozovat svoji činnost.

Zdá se Vám to moc? Pro mě je to neuvěřitelné a nepochopitelné.