Pro přiblížení uvádím, že v roce 2015 byla minimální mzda ve výši 9200 Kč/měsíčně hrubého a pobíralo ji odhadem 115 tisíc zaměstnanců. V roce 2016 se zvýšila na 9900 Kč/měsíčně hrubého. Pro příští rok se diskutuje o jejím zvýšení na 10600 až 11500 Kč/měsíčně hrubého. Nižší částku navrhují zaměstnavatelé, zhruba střed návrhu je z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí a vyšší částku preferují odbory.

Osobně bych byl pro částku ještě vyšší, neboť i minimální mzda musí být motivací pro nastoupení do zaměstnání. Jde o to, aby člověk žijící z takové odměny byl schopen uhradit náklady na bydlení a stravu pro sebe a svou rodinu a stále mu ještě zůstala rezerva, z které je schopen nakoupit ošacení a obutí, případně se věnovat nenáročným druhům svých zálib či možnosti rekreace. Není možné, aby pracující člověk pobíral minimální mzdu a tato mzda mu nezajistila ani základní životní potřeby, a tento občan byl dále nucen se obracet s žádostí o sociální dávky na stát. K čemu je taková motivace a kolik lidí osloví? Minimální mzda je u nás dlouhodobě pod hranicí chudoby. Podle údajů ČSÚ je hranice chudoby pro jednotlivce 10 220 Kč/měsíčně čistého. Rodina se dvěma malými dětmi žije pod hranicí chudoby, pokud je její příjem nižší než 21 461 Kč/měsíčně čistého. Ani navýšení minimální mzdy na 11 500 Kč/měsíčně hrubého by tak lidem překonat hranici chudoby nepomohlo.  Minimální mzda by musela být alespoň na 11 900 Kč/měsíčně hrubého a tím se jen dostaneme nad hranici chudoby, proto tato cifra nesmí být cílem, ale jen mezikrokem před další úpravou na vyšší úroveň.