Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, 9. dubna bylo na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí zveřejněno vyhlášení výsledků dotačního řízení na výkon sociální práce pro rok 2019. Z publikovaných údajů vyplývá, že letos dochází k drastickému snížení peněz, které stát přispívá obcím na sociální práci přenesené působnosti. Z 230 milionů na 200 milionů, tedy na polovinu.

Je to podstatně nižší částka, než v roce 2016, kdy tato podpora začala být přidělována. Tehdy bylo naopak přislíbeno, že dotace se budou meziročně zvyšovat, protože sociální práce je zcela nezbytná. Letošní propad ve financování vytváří obcím v sociální práci krizi. Škrty znamenají destabilizaci i těch stávajících dnes nedostatečných kapacit. Obce se dostávají do situace, kdy jsou nuceny porušovat metodické pokyny vydané ministerstvem. Zejména požadavek, aby bylo zamezeno souběhu některých pracovních pozic, u kterých je to nežádoucí z etického i metodologického hlediska, nebo správné zařazení sociálních pracovníků do 11. platové třídy, což navíc má být podle metodiky posuzováno v rámci kontrol.

V některých městských částech hl. město Prahy, kde jsem detailně informován, přiznaná částka zdaleka nepokryje ani zajištění jedné jediné pracovní pozice. Podobná situace bude předpokládám i jinde. Stát tedy přenáší celou svou působnost na obce, aniž by jim hradil celkové náklady, které jim při výkonu státní správy, tedy toho, co po nich stát chce, vznikají. Povinnosti obcí s rozšířenou působností při zajišťování sociálních služeb přitom upravuje § 92 zákona 108 zcela kogentně, stejně jako i další zvláštní zákony. Stejná situace mimochodem vzniká ve zdravotnictví, kde stát sice chvályhodně zvýšil platy lékařům, což je zcela nezbytné, ale nijak nezvýšil příslušné transfery obcím.