Město Vsetín se brání u ÚS z toho důvodu, že případné odsouzení k povinnosti zaplatit náhradu Romům, by bylo dle našeho názoru bezprecedentním bezprávím vůči vsetínským občanům, popřením zdravého rozumu a potvrzením názoru, že milosrdenství k sociálně vyloučeným Romům se nevyplácí. Město Vsetín místo vystěhování bez náhrady, které mohlo učinit na základě rozhodnutí soudu, poskytlo bezúročnou půjčku na 25let na nákup domů Romům, kteří neplatili dlouhodobě nájem. A tito pak za přispění různých pseudolidskoprávních organizací dotovaných většinou z veřejných prostředků, město zažalovali, že byli poškozeni.

Město Vsetín se ústavní stížností domáhá:

1) Zrušení usnesení Vrchního soudu v Olomouci, kterým byl již potřetí zrušen rozsudek Krajského soudu v Ostravě, který žalobu všech žalobců jako nedůvodnou zamítl. Tímto usnesením Vrchní soud zároveň odňal tuto věc dosavadnímu soudci a určil, že věc má rozhodnout jiný soudce, neboť ten stávající názor Vrchního soudu nerespektuje. Vrchní soud se domnívá, že město zasáhlo neoprávněně do osobnostních práv žalobců, což trvale odmítáme a krajský soud náš názor trvale sdílí. Vrchní soud však postavil tento svůj závěr na nepřípustném důkazu a navíc rozšířil předmět sporu o skutek, který žalobci vůbec předmětem řízení neučili, čímž zatížil řízení podstatnou vadou.