Uvidíme, zda-li dohoda o přiměří na Ukrajině alespoň trochu pomůže strádajícímu obyvatelstvu východní Ukrajiny. Na druhou stranu mějme na paměti, že v minulosti podepsané mírové smlouvy vždy porušila kyjevská vláda a tak i proto není důvod k předběžné radosti.

Separatisté z Luhansku zahájili stahování těžké bojové techniky z linie fronty, jak to ukládají dohody ze summitu v Minsku. I na tomto příkladu je vidět, že východ Ukrajiny nechce válčit. Chce mír. Ale bohužel východ Ukrajiny byl donucen k válce, neboť po událostech v Oděse těmto obyvatelům nezbylo nic jiného, než-li se zbraní v ruce bránit svoji svobodu. To je to poslední, co jim ještě zůstalo. Boj o svoji svobodu a o svoje lidská práva.

Ale vydrží dohoda o příměří na Ukrajině tak, jak byla domluvena v Minsku? S největší pravděpodobností ne, protože vůdce ukrajinského neonacistického Pravého sektoru Dmytro Jaroš odmítl přijmout dohody z Minsku. Dmytro Jaroš považuje dohodu se separatisty ze neústavní a vyhrazuje si právo dál bojovat. Je vidět, že západní Ukrajinci touží po krvi. Nechtějí mír, ale válku. Jejich touha zabíjet i civilisty východní Ukrajiny je veliká. A k tomu prezident Ukrajiny Petro Porošenko pohrozil stanným právem na celé Ukrajině, pokud v sobotu po půlnoci nezavládne v Donbasu klid zbraní. Ale zavládne...?