„NATO umožňuje Ukrajině hrát si s jadernými zbraněmi. Proč? Protože je zády ke zdi. Nikdo nepotřebuje vojenskou alianci, která prohrává.“ Tak začíná komentář Petry Erlerové, německé politické poradkyně a autorky literatury faktu, žijící v Postupimi. Její nejnovější publikací (ve spoluautorství s Güntherem Verheugenem) je „Dlouhá cesta k válce: Rusko, Ukrajina a Západ – eskalace místo uvolnění napětí“ (Heyne, 2024).
Komentář zveřejnila Weltwoche. Zde je plný překlad:
Západní analytici a takzvaní vojenští experti spolu soupeřili v hodnocení toho, co se stalo během „Operace Pavoučí síť“, „puče“ ukrajinských zpravodajských služeb proti Rusku. Zdálo se, jako by ožili James Bond nebo Superman.
Německý vojenský expert Carlo Masala řekl, že tento ukrajinský manévr nebyl nic menšího než „geniální“. Jiní tvrdili, že jde o „válečnou historii“ a že Rusku byla zasazena těžká rána. Skutečný ruský „Pearl Harbor“. Radost byla neutišitelná.
Obnovené porušování tabu ze strany Ukrajiny, její zásah do architektury jaderného odstrašení, nehrálo vůbec žádnou roli.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV