Dienstbier: Postoj ODS, která odmítá referendum jako institut, to je legitimní a dlouhodobý

Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci. Vzhledem k charakteru a významnosti návrhu budu reagovat průběžně, nikoli až v závěrečném slovu.

Pan poslanec Černoch tady zpochybňoval vlastně možnosti hlasování v referendu z několika hledisek. Jednak že ten návrh zákona je restriktivní. Ano, je do jisté míry restriktivní. Já jsem to tady úplně nezdůraznil v úvodním slově. Samozřejmě jsme vedli jednání, jednak napřed na úrovni koalice, pak, jak tady i zmiňoval pan předseda Stanjura, se zástupci nevládních stran zde v Poslanecké sněmovně. Snažili jsme se přihlédnout k celé řadě pohledů, a ten návrh je samozřejmě do značné míry kompromisní, a to v tom smyslu, aby tady byla šance na to, aby získal podporu 120 poslanců. Myslím si, že v takovémto případě je potřeba jednat šířeji a hledat nějaký kompromis. Protože samozřejmě si můžeme každý představovat nějakou podobu zákona, jak bychom ho asi chtěli, a pak nebudeme mít nikdo žádnou právní úpravu celostátního referenda.

Druhá poznámka se týkala toho, že ten zákon znemožňuje to, co je možné dnes, konat referendum o nějakých otázkách na základě jednotlivých ústavních zákonů o konání referenda o konkrétní otázce. Neznemožňuje. To jsem v úvodním slově zmiňoval. Samozřejmě tento zákon nebrání přijetí jakéhokoliv dalšího ústavního zákona o referendu ke konkrétní otázce.

Stesk pana poslance Černocha, že není možné tady dosáhnout shody na tom, že by se mělo konat referendum na otázku, která je dokonce formulována, že Česká republika nebude dodržovat právní akt, až už se týká čehokoliv, no to je samozřejmě v rozporu s principy demokratického právního státu. Pokud nějaký právní akt je, kterým jsme vázáni, tak ho dodržujeme. To ještě neznamená, že my sami budeme usilovat, aby takový právní akt byl vydán, nebudeme jednat třeba přesně obráceně. Ale představa, že tady bude možné hlasovat v referendu o tom, že se nebudou dodržovat právní závazky, je pro mě naprosto nepřijatelná.

K panu předsedovi Stanjurovi. Já vnímám dlouhodobý postoj Občanské demokratické strany, která odmítá v zásadě referendum jako institut. To je legitimní a dlouhodobě konzistentní postoj. To, co už mi tak konzistentní nepřijde, je snaha iniciovat referendum jednotlivě na základě jednotlivého zákona. K tomu už jsem se také vyjadřoval. Já si myslím, že není rolí politiků schovávat se za referendum, nebo vyhlašovat ho jednotlivě tehdy, kdy se nám to hodí z nějakých politických důvodů. Že tady má být doopravdy obecná úprava celostátního referenda, a možnost občanů vynutit si v zásadě navzdory politikům konání nějakého referenda.

Protože mně to nepřijde fér vůči občanům. Neumožním vám konání referenda, ale když se mně to bude hodit, když já budu chtít z politických důvodů, tak pak ano.

Rozhodnu o tom já, ne vy občané. Čili v tomto smyslu já tam tu konzistentnost postoje nevidím, v tom dlouhodobém odmítání vůbec toho institutu v zásadě ano.

Tady já bych zdůraznil, že vláda České republiky ani v nejmenším nemá v úmyslu přejít od parlamentní formy republiky, tedy od zastupitelského principu. Jde o to, v těch zásadních případech umožnit lidem, aby přímo v referendu rozhodli.

Co se týče těch parametrů. Ano, na Slovensku mají 350 tisíc podpisů. Kdybychom to vzali čistě matematicky přepočtem na počet obyvatel, bylo by to 700 tisíc podpisů. Já si nemyslím, že je v dvojnásobně lidnaté zemi stejně snadné získat dvojnásobný počet podpisů. Ale budiž, dá se takto uvažovat.

Ten počet podpisů 250 tisíc je rovněž nějaký kompromis. My jsme v připomínkovém řízení měli připomínky, že je to moc, že by to mělo být 100 tisíc, ale také, že je to málo, že by to mělo být 400 tisíc. Je to prostě nějaký kompromis, který tady je. Já bych ještě upozornil na to, že my ovšem máme v tom návrhu úpravy něco, co na Slovensku není, a to nutnost sebrat to v časovém limitu šesti měsíců, což zase zpřísňuje na druhou stranu ten režim. Je to jako kdyby to bylo o něco více podpisů v neomezeném čase.

A ty další statistické údaje, které tady pan předseda Stanjura uváděl, v zásadě svědčí, že ten náš návrh není úplně jednoduchý z hlediska dosažení závazného výsledku, že je svým způsobem přísný. Protože kdybychom ho aplikovali na tu slovenskou zkušenost, tak je tady jedna velká odlišnost. Právě je velký rozdíl v tom, jestli stanovíte 50% podmínku účasti, anebo limit 25 % všech občanů pro nebo proti navržené otázce. Referenda na Slovensku byla často neúspěšná proto, že strategie odpůrců navržené otázky byla výzva k neúčasti. Čili oni cíleně snižovali účast, aby referendum bylo rovnou neplatné, a nebylo možné dosáhnout závazného výsledku referenda. Těch 25 % je podle mě solidnější podmínka určitého počtu hlasování pro, protože to vylučuje tuto strategii, a je potřeba aktivně shánět hlasy na jedné straně pro, na druhé straně proti, chci-li uspět se svým postojem. Ale ani tady, když se podíváme na ta statistická data ze Slovenska, tak by větší část referend nebyla závazná z hlediska výsledku, ale pravděpodobně o něco více než na Slovensku. Tam, kde by například byla 40% účast, tak už je to představitelné. A těch 50 % pro účast a 25 % pro nebo proti otázce skutečně do jisté míry vychází v těch našich úvahách z toho, že jsme modelovali, bude-li 50% účast, 25 % v tomto případě + 1 vede k závaznému výsledku v referendu.

Ještě k jedné otázce, která tady zazněla ještě před zahájením tohoto bodu, a to jakým způsobem se budou sbírat podpisy pod petici. My samozřejmě vycházíme z nyní platné úpravy i pro prezidentskou volbu. Předpokládáme, že by to mělo být stejné, ať už ta úprava do budoucna bude jakákoliv, takže ten režim by měl být stejný při shánění podpisů pod petici pro prezidentskou kandidaturu stejně tak, jako pro vypsání referenda. A o tom se debata samozřejmě následně povede v prováděcím zákoně, který nepochybně bude souviset i s předpokládanou novelou zákona o volbách prezidenta republiky.

Z hlediska některých těch dotazů, co by mohlo, nemohlo být hlasováno, tak já si dokonce umím představit, že by se mohlo konat, tak jak je návrh formulován, referendum o zkrácení volebního období. Akorát to nepovažuji za úplně praktické ani jisté z hlediska iniciátorů takového referenda, že dosáhnou kýženého výsledku.

Protože jednak samozřejmě jsou tady nějaké časové procedury, napřed předpokládaný půlrok na shánění podpisů, pak jsou tam nějaké další lhůty. Je otázka, jestli dřív to volební období neskončí než proběhne takové referendum.

A pak je to přesně ten případ, kdy by vláda sice byla povinna provést referendum, a předložit tedy zřejmě návrh ústavního zákona Poslanecké sněmovně, ovšem není jasné, že by Poslanecká sněmovna i Senát takový návrh ústavního zákona schválili. Protože to je přesně ten případ, kdy sice Parlament nemůže přijmout nějaké usnesení včetně návrhu zákona odporující výsledku referenda, ale nelze ho ani vzhledem k nevázanosti mandátu poslanců a senátorů donutit k tomu, aby pro něco hlasoval. Ale samozřejmě, pokud účast v referendu bude 90 %, a z toho skoro všichni řeknou, že se má zkrátit volební období, tak pak asi v politické rovině bude mít takové referendum poměrně vážné politické dopady.

Takto bychom tady mohli procházet celou řadu možných otázek. Když tady byla zmínka o EET ve vazbě na daně, nebo k rozpočtu, tak jenom tady bych zdůraznil, že když vylučujeme hlasování o rozpočtu, nebo třeba o daních, daňových sazbách, že to neznamená, že nelze konat referendum o ničem, co má souvislost s rozpočtem nebo s daněmi, protože například s rozpočtem má v zásadě souvislost úplně jakékoliv rozhodnutí, nebo téměř, protože zpravidla jsou s ním spojené nějaké výdaje, někdy možná také příjmy. Čili v tomto smyslu vykládat to vyloučení hlasování o rozpočtu jako nemožnost hlasovat o čemkoliv, co v konečném důsledku může mít nějakou souvislost s výdaji, je podle mě nemožné. A tam rozhodně předložený návrh zákona nemíří.