Ponechme stranou provokující aroganci a egoismus některých bohatých a nenávistnou závist některých chudých. Profesionální sport prostě má atributy podnikání a masové zábavy. Tomu poněkud neodpovídá adorace a ikonizace sportovních špiček jako nadlidí, spojená s různými projevy pseudovlastenectví, ale i dost planého moralizování.
Top sport je tvrdý byznys a peníze v něm jsou tvrdě vydřené. Proč tyto sportovce hrubě napadat, když nedělají nic nelegálního ? Lze meditovat, zda si takové summy sportovci vůbec zaslouží, ale Petra Kvitová ty peníze přeci nezcizila. Ví se snad o porušení zákona jako v kauze Borise Beckera ? Proč tedy nelibost kritiků vyvolalo i to, že se v rámci platných pravidel tenistky zastal prezident Zeman i Andrej Babiš který šéfuje úřadu, který obvykle bojuje proti neochotě platit daně.
Vrcholem bylo vyhrožoval hříšnici dokonce trestem vyobcování ze společnosti (zbavení občanství). Vyhánět daňové poplatníky do ciziny je fakt šlápnutí mimo (ostatně ústava neumožňuje takto zbavit člověka občanství). Poplatník odejde, daní nepřibude Může tak učinit každý - a samozřejmě že ti "úspěšní" mají k tomuto světoobčanství blíže. Stejně tak nelze v globalizujícím svět zakázat lidem vybrat si pro sebe a svou firmu jinou zemi, než v které jste se narodili. Představa, že změnou bydliště měníme i vlast a snaha bydlet jinde je vlastizrada, je opravdu mimo čas a prostor.
Že si tedy převede Kvitová výhru do Monaka ? Účet si může v cizině zřídit každý a peníze v zahraničí vydělané tam svobodně disponovat. Přeci nechceme držet lidi i s jejich majetkem za ostnatým drátem či ve vazalském poddanství? Pokud by někdo chtěl podmínit i národní reprezentaci trvalým pobytem, myslím, že je to také poněkud anachronické. Špičkoví sportovci (a tenisté zvláště) jsou v podstatě světoběžníci a nemají stálé místo výkonu povolání. Specielní otázkou je jak řešit problém takzvané daňové rezidence.
Tato kauza z mého pohledu především ukazuje hluboké nepochopení problému daňových úniků a tzv. tax heavens neboli daňových rájů. Prostě nelze činit rovnítko mezi legální daňovou optimalizaci a trestným činem krácení daní. Peníze vydělané na turnajích se daní v pořádající zemi. Pokud se Kvitová zdržuje v Monaku a nezdržuje se většinou již v ČR, tak ostatní peníze řádně daní tam.Nemusí jít cestou Ivana Lendla či Martiny Navrátilové.
Ekonomika je prostě věcí reálných zájmů a konkrétní regulace. Přednášky o egoismu a altruismu nepomohou Kolik je lidí, kteří platí dobrovolně víc daní než musí ? kdyby církev byla placená z asignací, tak by se možná zjistilo že i křesťané si rozmyslí než dají své peníze církvi. Kdyby ty prostředky byly zcizené, nebo kdyby měla společnosti bůhví kolik co vracet, měla vůči ní nějakou pohledávku. Profesionální sport ale moc z veřejné podpory nežije. Určitě je téma jak část těchto peněz získat pro podporu masového sportu u nás doma.
Někteří chápou vysoké daně jako způsob jak regulovat nepřiměřená majetková privilegia. Komu se současný stav nelíbí, měl by se tedy zajímat o platná pravidla. Téma diskuse nad mezinárodními daňovými pravidly a konstrukcí daňové rezidentury přeci zůstává zachované. Samozřejmě že ochrana před nelegálními daňovými úniky do zahraničí u majetkových elit a hledání způsobů jak omezit transfery majetku a peněz mimo naše území je vážný problém. Na absurdní kauze Kvitová se ale rozhodně nedařilo ho věcně uchopit.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: KSČM
