Dolejš (KSČM): Nejen, že nenadchne, ale ekonomice ani příliš nepomůže

Děkuji za slovo, pane předsedající.

Když dovolíte, kolegyně a kolegové, ve vší stručnosti stanovisko klubu KSČM k hlasování o návrhu státního rozpočtu na rok 2016.

Především bych chtěl konstatovat, že sice chápu, když si vláda svůj vlastní návrh pochválí jako jeden z nejlepších, ale ve skutečnosti jde o kompromis relativně nesourodých politických sil, který jen těžko snese přídomek realistický. Nejen, že nenadchne, ale ekonomice ani příliš nepomůže, neodráží konzistentní hospodářskou strategii a pokud se před volbami v roce 2013 slibovalo, že půjdeme cestou od tupých škrtů a nepřiměřeného tlaku na rozpočtovou restrikci, která ještě zesílila krizové jevy, které jsme zažili v uplynulých letech, k nějaké promyšlené aktivní podpoře ekonomického a sociálního rozvoje společnosti, tak si myslím, že tento návrh rozpočtu takovou filozofii a takovou strategii neodráží.

Reálně, a je to dokazatelné na analýze základních statistických dat, tato vláda jako taková ekonomiku neodšpuntovává. Pouze se veze jednak ne mezinárodním oživení a na tom, že dočerpáváme evropské peníze za uplynulé sedmileté období evropského rozpočtu. Vlastně tato vláda udržuje provoz a nedává za sebe do společnosti své vlastní výrazné a viditelné stimuly. V tom je koncepční vada a to vytýkáme v návrhu rozpočtu, byť si samozřejmě dovedu v této fázi před hlasováním i o pozměňovacích návrzích představit, že některé dílčí věci mohou v tomto rozpočtu býti racionalizovány. Ovšem samozřejmě, a teď dodávám není mým úkolem polemizovat s pravou opozicí, ale hovořím o vládním návrhu, se nedomnívám, že základní vadou tohoto rozpočtu je, že mírně přidala na platech, protože tady pouze dohání určitou stagnaci a propad, které v platové sféře máme. A to neplatí jenom pro veřejnou sféru. Samozřejmě handicap levné práce je i v soukromém sektoru a koneckonců to mohu podpořit i argumentem České národní banky, která se rozhodně nedomnívá, že by tady dřímal nějaký nebezpečný inflační potenciál a naopak větší oživení platů i v soukromém sektoru by přispělo k poptávce jako kromě jiného i prorůstového faktoru.

Pokud jde o výraz politiky vlády, tak se to promítá do struktury výdajových a především příjmových opatření. Pokud vyjdu z toho, že je deficit zhruba 70 mld., sice není dramaticky snížen, ale není ani velký, že v podstatě odpovídá kondici české ekonomiky, pokud bych chtěl zaplatit některé věci, na které se nedostalo, tak si musím položit otázku, proč jsme nedokázali vybrat více peněz. Tady je stále ještě neoslyšena otázka změny daňové struktury, a to zejména v tom smyslu, že daňová progrese je opravdu minimální a obcházíme doslova a do písmene problematiku většího zdanění korporací. Říkám to proto, že to není jenom můj pocit nebo názor frakce KSČM, ale kdo jste si přečetl materiál, který byl zpracován ČMKOSem, odboráři, tak tam naleznete úvahy, jak dosáhnout změny hospodářské strategie mimo jiné i tím, že se více zdaní korporace. Jakou cestou, to je na debatu, konkrétní návrhy tady také padaly.

Pokud slavíme nárůst daňových příjmů, tak si řekněme, že je logické, pokud dosahujeme letos naplánované dynamiky ekonomiky, že vybereme i víc daní, zejména pokud jde o významný daňový titul, jako je DPH. Slabší už je to u daně z příjmů fyzických osob. Tam jsou čísla, která zdaleka neodpovídají tomu, že ekonomika nám teď roste kolem 4,5 % za rok. Takže lépe fungující berně? Lepší daňová správa? Ucpávání podstatných děr, daňové úniky a tak dále? Ne, že by se nedělalo úplně nic, ale ten řád efektů není takový, o jakém se s takovou lehkostí diskutovalo v předvolební kampani, 100 mld. jde sem, 100 mld. jde tam. A výsledek bohužel není.

Navíc, a to už tady tuším zaznělo, jak jsem poslouchal diskusi do tohoto okamžiku, některé právní normy, které jsou připraveny na příští rok a pravda, ještě nejsou projednány, kalkulují s jistými efekty. Ať už je to elektronická evidence tržeb, nebo je to zdanění hazardu, možná to do večera stihneme, nebo koneckonců otazníky, které jsou nad formuláři kontrolních hlášení k DPH, to všechno představuje určitý daňový efekt, který je ale zatím pouze na papíře.

EET rozhodně nepřinese v příštím roce skoro nic, protože platnost zákona, praktický efekt je rozložen v čase někdy v budoucnosti atd., atd. Čili tady se obávám, že efekty, takzvaně diskrétní efekty, to znamená to, co jsme dosáhli svým vlastním politickým a administrativním úsilím, tak rozhodně příjmovou stranu až tak zásadním způsobem neoživí.

A nechávám svým způsobem stranou problém, který už tady také zazněl a který je obcházen, bagatelizován, zlehčován, a to je tedy onen konflikt se zákonem o rozpočtových pravidlech, tedy to je, jestli si to dobře pamatuji, zákon 218/2000, který říká, že by schvalovaný rozpočet měl stát na platných zákonech, což se nedá stihnout dneska ani omylem. A kdybychom dokonce kalkulovali s tím, že se stihne aspoň, pokud jde o účinnost zákona, od 1. 1., tak to je také s velkým otazníkem. Takže ten konflikt tady je a myslím si, že by neměl být bagatelizován minimálně z toho důvodu, ne že bychom si chtěli lehat na koleje a bránit vlaku, rozjetému vlaku veřejných financí, aby dojel do koncové stanice jenom z tohoto důvodu.

Ale nemyslím si, že lze dělit zákony na dva druhy: jeden, který se vymáhá za každou cenu, a druhý, nad kterým se mávne rukou, protože se to zrovna nehodí. Dura lex sed lex, říkávali staří latiníci, zákon je zákon. Myslím si, že exekutiva, která by měla bdít nad zákonností, by se s tímto měla nějakým důvěryhodným způsobem vypořádat. Upřímně řečeno nevím jakým, ale je to jejich odpovědnost.

Ještě bych se chtěl rád dotknout pozměňovacích návrhů. Řekl jsem, že některé z nich, dokonce řada z nich může racionalizovat strukturu ve státním rozpočtu. Slyšel jsem, že vládní koalice není připravena zrovna ty pozměňovací návrhy podpořit, zejména ty, které byly načteny z pléna Sněmovny. A upřímně řečeno, říkám si proč. Protože bývaly časy, kdy se tady řešily opravdu někdy buď věci bagatelní nebo sporné, když jsme tady honili jaksi medvědy atd. Ale tyto návrhy jsou opravdu vyselektované v řadě případů, zbilancované a mají své ratio. Dokonce jsou to návrhy, které z části načítají i koaliční poslanci. Čili to není nějaký lobbing či truc opozičních lavic. Koaliční návrhy - napočítal jsem zhruba kolem pěti miliard z koaličních lavic. Takže jenom z rozpočtového výboru - zvedneme ruku samozřejmě pro ty návrhy. Ale myslím, že byste se měli ještě jednou zamyslet nad tím, co navrhují poslanci a že to není něco, co by zavirovalo či znekvalitnilo rozpočet, ale spíše naopak.

Pokud bych měl připomenout naše návrhy, je tam vysoké školství. To je navrhováno více směry a více způsoby. Evidentně proto, že to to vysoké školství potřebuje. Platy zdravotníků a zdravotnic, abych nevynechal, v sociálních službách. Vy si myslíte, že si to nezaslouží, že to opravdu nepotřebují? A další dopravní stavby atd. Ale abych se jaksi nezaměřoval jenom na naše návrhy, které nedosahují ani tři čtvrtě miliardy. Kolegové z jiných frakcí tam řeší rovněž regionální školství, sociální služby v krajích. To, co tady zaznělo na téma kultury, tedy jak obnovy kultury, tak i festivalů, tak pokud to neuděláme teď, stejně to budeme lepit během rozpočtového období. Takže proč se tomu tak strašně bráníte? Jenom proto, že vás Sněmovna obtěžuje? A že co neprošlo jaksi centrálními úřady, tak je pro vás prostě nezajímavé? Myslím si, že to by nebyl dobrý přístup.

Takže když to shrnu, ano, naše stanovisko k celkovému usnesení je negativní. Je negativní proto, že si myslíme, že tendence, která je uvnitř této vlády cítit, že se jakoby vrací ke škrtům na úkor občanů, je nesprávná. Dá se to dokládat samozřejmě na celé řadě případů. Například na tom, že nebyl oslyšen návrh na změnu existenčního minima jako důležitého základu pro výpočet sociálních dávek atd. atd. Dále si nemyslím, že bychom měli slyšet na to, že je rozhazování zaplatit lidi za jejich práci. Myslím, že říct ne levné práci, v tom případě bych si dovolil říct, že odboráři mají pravdu. Myslím, že Česká republika by měla konkurovat něčím jiným a nejenom levnou prací.

A v neposlední řadě si myslím, že tento rozpočet skutečně nemíří k novému rozvoji, že v podstatě jenom dofinancovává dané projekty a zejména z Evropské unie a že je vůbec nejasné, o co chce opřít rozpočtový růstový impuls v příštím období, kdy nám ekonomika, když ne vychládá, tak zpomalí na poloviční rozsah. To jsou zásadní vady rozpočtu a z tohoto důvodu sice nechceme, aby se vracel k přepracování, to si myslíme, že rozpočtové provizorium by nadělalo daleko víc paseky než užitku, ale myslíme si, že hlasovatelný z našeho pohledu není. Je to vaše odpovědnost, že nemáte tak dobrý rozpočet, jak by společnost potřebovala. A myslím si, že nekvalita rozpočtu se nám všem bohužel vrátí. Budeme se k tomu muset během příštího roku opakovaně vracet.

Děkuji za pozornost. A při hlasování o pozměňovácích opravdu ještě jednou zvažte každou položku. (Potlesk poslanců KSČM.)