Je zajímavé tyto názory konfrontovat s míněním Miroslava Kalouska, že je třeba odmítnout umělou podporu růstu a že je naše ekonomika vlastně v dobré kondici díky jeho politice.

Rozpočtová politika předchozí Nečasovy vlády podle Kalouska vedla k stabilizaci růstu dluhu a k velmi vysoké důvěře zahraničních investorů v ČR. To umožnilo uspořit na obsluze státního dluhu. Jednostranné hodnocení efektů reformy veřejné správy jen úsporou nákladů ale nestačí. ČR snížila díky značnému úsilí schodek rozpočtu v období 2009 až 2012 a podle současných očekávání bude schodek opět lehce pod 3% HDP. Ovšem výsledkem také je, že ekonomika ČR je i dnes pod úrovní roku 2008 a rostla pomaleji než sousední země.

Rychlému a trvalému zotavení ekonomiky brání opakované škrty veřejných investic, včetně projektů spolufinancovaných z fondů EU. Miroslav Kalousek ovšem tvrdí, že taková politika by byla. draze zaplacena vysokými úroky a nestabilitou, aniž se podařilo zastavit rostoucí nezaměstnanost. A tvrdí, že v rámci mezinárodního srovnání jsme stále zemí s jednou z nejnižších nezaměstnaností nebo podílem chudých.

Miroslav Kalousek dále upozorňuje, že ČR má desátou nejnižší složenou daňovou kvótu v EU, a to na úrovni 34,5 procenta HDP (průměr EU je 40 procent) K tomu by ovšem měl dodat rozbor toho jak (ne)přispělo toto snížení k podpoře růstu a jaká by byla sensibilita vývoje HDP na výběr daní. Analýzy EU potvrzují že pro ztrátu výnosu daní a navýšené výdaje státu na nezaměstnanost tyto opatření byly neefektivní.. Sensibilita zpomalení růstu HDP byla podle Evropské komise pro rok 2011 u členských států EU v rozpětí od 0,26 po 0,48; pro ČR byla 0,36. Pro rok 2012 Komise data aktualizovaly a sensitivita HDP na změnu daní se v ČR zvýšila na 0,409, Mimořádně neefektivní bylo zřejmě zvýšení snížených sazeb DPH.