Dolejš (KSČM): Rizika připravovaného obchodního partnerství EU a USA

21.04.2014 21:32 | Zprávy

Jiří Dolejš reaguje na výzvu Pavla Poce a formuluje postoj KSČM k Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství mezi EU a USA. Zdůrazňuje, že KSČM chápe strategický význam této smlouvy.

Dolejš (KSČM): Rizika připravovaného obchodního partnerství EU a USA
Foto: Hans Štembera
Popisek: Místropředseda KSČM Jiří Dolejš

Pavel Poc se na stránkách DR rozepsal o největší obchodní smlouvě v historii lidstva, o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství mezi EU a USA, zkráceně TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership). A zmínil i svůj zájem o postoj ostatních volebních stran k této smlouvě.

Zde je podstatné, že jednání o dohodě TTI/P ještě nebylo uzavřeno (negociace začala v létě 2013), ale probíhá ve významné míře dosud neveřejně. Takže nelze formulovat konečné stanovisko. Je ale dobré zbavit debatu o TTIP konspirativního nádechu a otevřít zcela věcně možná rizika.

Také KSČM chápe strategický význam této smlouvy. Vznikl by tak totiž skutečně obrovský společný trh s nemalým rozvojovým potenciálem. V roce 2013 se tato oblast podílela na světovém HDP 33 % (Čína a Rusko dosahuje 15 %) Některé analýzy uvádějí, že by mohl být takto zvýšen ekonomický výkon v EU o 500 USD na hlavu a v USA dokonce 900 USD na hlavu.

Nejde o směr této dohody – světový volný obchod je objektivní. Jako vzniká transatlantická dohoda, tak se připravují dohody jiné (např. Euroasijská či Severoamerická). Otázkou je, jak budou rozděleny benefity z této smlouvy a zda půjde skutečně o vztah partnerský.

KSČM vnímá, že s připravovaným textem polemizují zejména evropské odbory a ekologické organizace, které se obávají o sociální a ekologické standardy. Bude možnost zvýšit na národní úrovni tyto standardy nad rámec garantovaný touto mezinárodní smlouvou?

Nejde totiž jen o uvolňování vzájemného obchodu a celních barier, ale také o tzv. netarifní překážky, které vytvářejí výhody pro některé části vzájemného obchodování. Problémem může být i systém řešení sporů prostřednictvím mezinárodních arbitráží.

Pavel Poc zmiňuje např. dovoz geneticky modifikovaných potravin. Hlavní problém ale není v označení těchto potravin pro spotřebitele. Americká strana ujišťuje, že evropská a americká regulace bezpečnosti potravin se nebude lišit. Spíše jde o obavy evropských zemědělců, že této produkci nebudou schopni čelit. Vážným problémem může být i patentová ochrana léků, či zvýhodňování určitých skupin při poskytování veřejných zakázek nebo v pracovně právních vztazích.

O smlouvě TTIP bude rozhodovat nově zvolený Evropský parlament. Bude tedy důležité znát nejen stanoviska v české delegaci, ale také postoje zahraničních partnerů. Německá Die Linke text kritizuje, že byl připraven podle potřeb USA a velkých monopolů, velkých bank a koncernů a v kampani zaznívá ideový odpor vůči takovému postupu sloužícímu volnému trhu. (V jejich evropském programu můžeme číst heslo „Freihandelsabkommen stoppen!“).

Obavy ale můžeme nalézt i v evropském programu německých Die Grünen. Němečtí zelení varují před dosavadní neprůhledností projednávání textu smlouvy a vystupují proti tomu, že Evropský parlament i národní parlamenty jsou mimo tento proces a tedy že je třeba znovu projednat rizika s tím spojená (požadují „Freihandel kann die friedliche Zusammenarbeit und Wohlstand befördern“).

KSČM rozhodně není proti obecné myšlence rozvoje volného obchodu, ale požaduje podporovat jen poctivý a spravedlivý obchod se světem, ne svobodu pro monopoly. Skutečně svobodný obchod je v rozporu s nerovnými šancemi. Tomu by neodpovídaly asymetricky nastavené podmínky obchodování či investování mezi EU a USA a také obcházení práva našich občanů se k tak významné otázce vyjádřit.

Kvůli obavám o kvalitu připraveného textu TTIP navrhuje KSČM ve svém evropském volebním programu raději „odložit rozhodnutí o velkém transatlantickém trhu s USA, upřednostnit jednání v rámci WTO a bilaterální smlouvy o volném obchodu“.

Jde o řádnou informaci občanům v evropských zemích a řešení rizik smlouvy TTIP. Bez toho by budoucí europoslanci za KSČM museli hlasovat proti. Jde o strategickou věc pro globální poměry, sledovanou konkurencí, a podléhat nátlaku časovému či věcnému by tady opravdu nebylo rozumné.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Jiří Dolejš - profil

Jak byste tedy vše řešili vy?

Mě taky štve, že prošetření Blažkovy kauzy budeme platit my, ale na druhou stranu, jak byste to řešili vy jako ANO? Protože zas neřešit to je podle mě taky špatně, takže je to vlastně takový začarovaný kruh. Kdyby vše zaplatil sám Blažek by bylo nejlepší, ale podle mě naprosto nereálné. Co ale třeba...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kavij (KSČM): Pamatujete ještě na sliby Václava Havla?

16:04 Kavij (KSČM): Pamatujete ještě na sliby Václava Havla?

Bylo jich hodně a různorodých.