Ústava české republiky říká, že vláda se zodpovídá Poslanecké sněmovně a tedy vychází z většiny, která ji podporuje. Potud ústavní logika. Politická realita dneška však říká, že tato ad hoc většina je jen zoufalým echem po odcházející zkrachovalé vládě, která začínala se 118 mandáty a skončila jako menšinová.
Skončila po zatčení nejbližších spolupracovníků premiéra, současného a minulého šéfa Vojenského zpravodajství a několika dnes již bývalých poslanců ODS, tedy politické sestavy, jejíž důvěryhodnost se dnes limitně blíží nule. A v kolejích takto zdiskreditované by už opravdu nemělo pokračovat. Ani genderové mimikry s návrhem ženy do čela vlády nepomohou ODS a jejím vládním spojencům se rehabilitovat.
Prezident Miloš Zeman politickým základům odcházející vlády taky nevěří. A proto jako nástroj k okamžitému odchodu staré vlády a jako pokus jak vyvolat předčasné volby zvolil prezidentskou vládu v čele se svými bývalým ministrem financí a šéfem Asociace privátních pojištovacích fondů Jiřím Rusnokem. Krok ústavně velmi netradiční, protože i tzv. úřednickým vládám Tošovského a Fischera předcházelo vyjednávání o jejich politickou podporu. Vláda Jiřího Rusnoka vzniká vyloženě z vůle prezidenta a bez předjednané politické podpory. Miloš Zeman nezopakoval ani krok Václava Klause který v podobně nejisté situaci limitoval vznik vlády získáním většiny podpisů bez přeběhlictví (v dnešní sněmovně by pravice takovou majorita nesehnala).
Původně prezident Zeman nehoroval pro předčasné volby. Tvrdil, že je tu ještě řada rozpracovaných zákonů, které by padly pod stůl, a že peníze za předčasné volby by byly vyhozené do vzduchu. Nyní už ale snad dává přednost předčasným volbám a tedy časově omezenému mandátu vlády Jiřího Rusnoka. Jednak na tom trvají opoziční strany, a pak také je pravda, že pokud by tato vláda nezískala do 30 dnů o jmenování podporu, bylo by ústavně velmi problematické, aby pokračovala dál v rámci tzv. pověření. Ústava sice nestanovuje lhůtu na druhý pokus o sestavení vlády, ale kdyby hlava státu byla dlouho nečinná, mohlo by to vést k obávám z posunu k prezidentské republice a dokonce k ústavním žalobám.
Vládu pragmatického Jiřího Rusnoka lze uvítat jako politický nástroj odchodu dosavadní sestavy, která zklamala. Mluvit o ústavním puči ještě před tím než si nová vláda řekne o důvěru, je mimo mísu. Nyní je hlavní otázka s jakým zadáním se bude po jejím jmenování dotvářet návrh státního rozpočtu na rok 2014, který má být předán do poslanecké sněmovny do 30. září. Pokud bude rozpuštění sněmovny 120 hlasy podepsané, otevírá to cestu k novým dohodám a to jak k politikům, tak i směrem k tripartitě. Rozpočtové provizorium je předčasný a nefér argument. Nová sněmovna přeci ještě může stihnout do konce roku rozpočet projednat. Čas ale kvapí.
Vláda s omezeným mandátem či vláda bez důvěry má samozřejmě výrazně oslabenou legitimitu. A tak by se měla zdržet rozhodování o strategických otázkách jako je privatizace či velké veřejné zakázky. Pokud by se existence této vlády měla protáhnout za letní měsíce, tedy že by nezískala důvěru a prezident otálel s druhým ústavním pokusem, až pak by mohl vzniknout ústavní problém, o kterém mluví rozhořčeí zástupci ODD či TOP09. Ale předčasné volby by poměrně rychle a ústavně konformně obnovily. politickou a věřím že i ekonomickou stabilitu. Zatím tahle varianta zůstává tématem jen na opoziční straně hřiště a opozice má jen 93 hlasů.
Otázkou je do jaké míry jednotlivci v provládním táboře či v řadách nezařazených poslanců slyší hlas lidu, který už pro předčasné volby je většinově. Mohou si užít ještě těch jedenáct měsíců ale za cenu toho, že ztratí definitivně kredit. TOP 09 dosud tvrdila, že než úřednickou vládu, tak raději předčasné volby. Vydrží čekat do druhého ústavního pokusu a nebo se rozhodne odpojit se od ODS a využije předčasné volby proti pravicové konkurenci ? Dnešní iracionální vztek proti kroku prezidenta Zemana odezní a začne se kalkulovat.
Trvanlivost té dnešní 101 je sporná. Posbírané podpisy nemusí vydržet ani pár dní, natož do konce léta. Možná by někdo rád získal ještě čas, aby nakonec ještě posunul ČSSD do polohy, která umožnila pravici vládnout jejíma rukama. Svět je v pohybu a ČR čekají strategická rozhodnutí, ke kterým potřebuje vládu se sllným mandátem. Jestli je podstata problému v celém nastavení vládnutí, tak změnit by měla jít po volbách do leva. A dát pravici šanci se znovu najít v opozičních lavicích. Ostatně i o tom je parlamentní demokracie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Dolejš - profil
