Už při hlasování o rozpočtu bylo zřejmé, že nakonec schválená čísla jsou značně virtuální. Jednak se zhoršila makroekonomická východiska, ze kterých návrh vycházel, predikce vývoje ekonomiky na rok 2021, v září se očekávalo oživení +3,9 % HDP, v listopadu už jen +1,7 % HDP (aktualizace musí odrážet i další vlny epidemie). A jednak nebyly zohledněny razantní daňové změny, které přišly do Sněmovny málo projednané a na poslední chvíli.

Sněmovna schválila tzv. daňový balíček až 19. listopadu. Jeho součástí se především na poslední chvíli stal návrh premiéra Babiše na zrušení superhrubé mzdy. Ten obsahoval enormní snížení daní z příjmu a současně další uvolnění zákona o rozpočtové odpovědnosti (možnost se zadlužit razantně jako v letošním roce i v roce 2021). Tento pozměňovací návrh schválilo ANO s hlasy ODS a SPD.

Pokud by v nezměněné podobě balíček prošel celým legislativním procesem, byl by to výpadek dalších 130 miliard. Debata o podpoře nereálně sestaveného rozpočtu se tak posouvá k otázkám, jak tomu výpadku čelit. Do konce roku už nelze měnit zákony, které určují příjmy a nelze ani seškrtat ze dne na den desítky miliard. Prakticky to znamená, že v letech 2020 až 2021 by se musel zvýšit dluh ČR o celý bilion a hodnota dluhu by v roce 2023 překročila tři biliony (v roce 2019 to bylo 1,6 bilionu korun).