Mnozí stále čekají bolševika, co přijde z Ruska, ale nechtějí vidět toho, co přichází z EU. Z té EU, o které jsme si mysleli, že v ní vládne demokracie a trh.
EU je ve vleku Německa, proto další řádky budu věnovat především jemu.
Proč se máme bát Ruska? Protože odtud přišla okupace v roce 68 a předtím komunistický režim?
Protože je jeho vedení personálním pokračováním SSSR?
Proč se nebát Německa? Protože se Němci s nacismem rozešli?

Kolik lidí svázaných s Hitlerovským režimem obsadilo po válce různé funkce? Soudci, policisté, státní úředníci, důstojníci Bundeswehru. To nás trápit až tak nemusí. Naše potíže s Německem způsobilo to, že se tak denacifikovalo, že slovo národ je tam sprosté slovo a dalšími fašisty se tam stali antifašisté. Dnes ovládají německé školství, média, církve a veřejné i státní instituce levičáci a pachatelé dobra, kteří se tam začali propracovávat v šedesátých letech.

O „Frankfurtské škole“ jste jistě slyšeli:

Pro jistotu: „Ústav pro sociální výzkum byl založen roku 1923 jako součást frankfurtské univerzity. Jednalo se o vůbec první marxisticky orientovaný vědecký ústav v Německu. Roku 1929 se ředitelem ústavu stal Max Horkheimer. Pod jeho vedením byl roku 1932 založen renomovaný teoretický časopis Zeitschrift für Sozialforschung. V roce 1933 emigrují členové institutu do Paříže a poté do USA, kde jejich institut existoval v rámci Columbia University až do roku 1949, kdy se stěhuje zpět do Frankfurtu.