Aktuálnost této agendy můžeme sledovat na současné evropské migrační krizi i situaci na Ukrajině. Evropská unie musí proto začít pracovat na posílení svého postavení významného globálního hráče, aby se mohla aktivně podílet na budování a zlepšování mezinárodního prostředí, ve kterém bude schopna prosazovat své zájmy. Jedním z prvních kroků je posílení hlasu EU v rámci Organizace spojených národů. Úkolem nově definovat zahraničně politickou roli EU v OSN se v současné době zabývají příslušné výbory Evropského parlamentu.

Evropa se v současnosti potýká s vážnými problémy a očekává, že OSN bude partnerem, který bude přispívat k jejich řešení. To se ovšem neděje. Již v minulosti se ukázalo, že OSN není schopna pružně reagovat na krizové situace a podceňuje jejich závažnost. Příklad bývalé Jugoslávie je zcela vypovídající. Právě v minulých dnech jsme si připomínali smutné výročí 20 let od masakru ve Srebrenici, kde bylo zavražděno více než 8000 muslimských mužů a chlapců. Sám generální tajemník OSN Pan Ki-Mun v roce 2012 uznal, že OSN tehdy nenaplnila svoji odpovědnost, aby masakru zabránila.

Je nutné posílit civilní nástroje OSN

I v případě problémů, se kterými se Evropa potýká dnes, OSN v pomoci dosud selhávala. Na žádost Evropské unie o pomoc s řešením migrační krize reaguje se značným zpožděním a nedostatečně. OSN nenaplňuje své poslání a v současném rozložení sil je víceméně jako celek nefunkční. Je nutné proto posílit civilní nástroje OSN a prosazovat striktní respektování mezinárodního práva ze stran všech členů. Za jeden z prvních kroků považuji komplexní reformu Rady bezpečnosti OSN, změnu rozložení sil v rámci Rady a posílit tak úlohu Evropské unie jako celku. I přesto, že EU poskytuje významné finanční příspěvky a má důležité politické zájmy, zůstává v současné době pouhým pozorovatelem a tato role je v dnešní době naprosto nedostatečná.