Zítra tedy v úterý 24. listopadu bude sněmovna hlasovat o zákonu o registru smluv. Jde o nejdůležitější protikorupční zákon od schválení zákona o svobodném přístupu k informacím v roce 1999. Hlasování ukáže, jestli se dá současné sněmovně aspoň trochu věřit.

Sto šedesát tři poslanců podepsalo následující závazek:

Podpořím zákon, který:

• podmíní účinnost všech smluv, které bude uzavírat stát, územní samosprávný celek a další veřejné instituce (např. státní podniky či obchodní společnosti ovládané státem) jejich zveřejněním na internetu,
• zřídí centrální registr smluv, který bude přístupný veřejnosti a bude obsahovat texty smluv a metadata ve strojově zpracovatelném formátu, s výjimkou informací chráněných zákonem č. 106/1999 Sb. a zákonem č. 137/2006 Sb. (např. osobní údaje, obchodní tajemství).

Osmnáctého září sněmovna tento zákon schválila drtivou většinou 116 hlasů ze 157 přítomných poslanců. Senát ovšem následně zákon naprosto vykostil - vyndal z něj základní princip, že smlouva s veřejnou institucí, která není zveřejněná, je neplatná - a poslal ho zpátky do sněmovny.

Senátní úprava ze zákona dělá nepoužitelný paskvil, protože když někdo podezřelou smlouvu do registru schválně nedá, jediná hrozba, která mu z toho plyne je, že úřad, ve kterém pracuje dostane pokutu. Pokud naopak zákon projde ve sněmovní verzi (včetně sankce neplatnosti), tak úřady smlouvy, které nejsou zveřejněné, nebudou smět proplatit. Možnou šikanu nepohodlných dodavatelů záměrným utajováním smluv řeší jednoduché opatření - smlouvu mohou do systému nahrát obě smluvní strany.