Děkuji za slovo. Já chci také vystoupit k tomu paragrafu A46, k té povinnosti tlumočníků tlumočit na požádání ministerstva. Mně přijde především tedy absurdní, že na základě nějakých velmi okrajových případů, kterých i pan ministr uvádí, že jsou jednotky, zavádíme obecné pravidlo, které se týká úplně všech jazyků a úplně všech překladů, resp. tlumočení a může právě vést k výraznému zhoršení kvality tlumočnických výkonů ve všech těch ostatních jazycích. Pokud ministerstvo potřebuje extra motivaci pro lidi, kteří tlumočí z nějakých velmi specifických jazyků či dialektů, tak ať se specializuje na tenhle problém a ten řeší, ale přece kvůli tomu nebudeme nutit tlumočníky z angličtiny, aby tlumočili technické překlady ve chvíli, kdy nerozumí technice. A tam je skutečně problém ve chvíli, kdy člověk v češtině dostatečně dobře nerozumí té problematice, tak asi nemůže potom z toho tlumočit. A ve chvíli, kdy to chceme po překladatelích z angličtiny, z němčiny, tak to je přece úplně absurdní kvůli nějakým jednotkám případů, které jaksi někdy můžou nastat, podle mě ti jednotlivci, co dělají specializovaná tlumočení z těch zvláštních dialektů, tak to dělají z lásky k tomu oboru a v drtivé většině případů se budou snažit tomu ministerstvu vyjít vstříc. A ministerstvo by mělo především řešit, jak získat další tlumočníky v těchto specializovaných oblastech místo toho, aby úplně na všechny tlumočníky dávalo úplně nesmyslnou povinnost dělat práci, na kterou z oprávněných důvodů nemusejí stačit. Já jsem také někdy překládal, dva roky jsem žil v Anglii, takže znalost angličtiny mám velmi dobrou, ale netroufal bych si překládat v oblastech, kde třeba v češtině nejsem dostatečně fundovaný. (Mpř. Pikal: Čas, pane poslanče!) Děkuji.