Děkuji za slovo, pane předsedající.
Já jsem se chtěl v této věci připojit ke svému předřečníkovi, protože skutečně myslím, že je velmi nešťastné, aby ta velmi citlivá data o zdravotních údajích pacientů byla automaticky sdílena a až potom z toho člověk mohl vystoupit. Myslím, že daleko vhodnější cesta je skutečně jít tou cestou opt-inu, to znamená, že pokud pacient chce, tak se do toho systému zapojí. Dává to daleko větší smysl ve vztahu k fungování toho systému, ve vztahu k reálnému používání toho systému na to, aby skutečně pomáhal.
Já mám pocit, že ministerstvo se touto cestou snaží donutit lékaře, aby to používali, a přenést na ně odpovědnost za to, když to používat nebudou. Myslím si, že lepší cesta je přesvědčit lékaře i pacienty, že je to užitečné, že skutečně stojí za to informace o lécích sdílet, aby se daly automatizovaně odhalovat kontraindikace, a skutečně jít cestou vysvětlování a přesvědčování. Tady jdeme cestou represe. Povede to akorát k tomu, že část lidí z toho zdravotního systému úplně vystoupí, protože nebudou chtít, aby o nich mohli další lidé zjistit, jak jsou na tom se zdravím.
Sníží to důvěru a hlavně to nepovede k tomu, že by se skutečně ten systém používal. Třeba se neodhalí to, že lékaři o ten systém nestojí. Dneska kdyby se to zavedlo opt-inem, jak navrhujeme my s ODS, tak bychom věděli, jestli lékaři to chtějí používat sami od sebe, zjišťovaly by se různé nerovnoměrnosti toho používání, mohli bychom se zaměřit na to, kterým lékařům je to potřeba vysvětlovat, kterým pacientům. Takhle se to prostě plošně zavede, pak jednou za čas bude nějaký velký (Předsedající: Čas, pane poslanče!) medializovaný případ, ale bojím se, že to pomůže méně.
Děkuji.
Mikuláš Ferjenčík
Psali jsme:
autor: PV
