Fiala (ODS): 30 tisíc korun ročně, to nejsou pro drobného živnostníka žádné drobné

Já bych rád obrátil vaši pozornost k tématu, které je na této mimořádné schůzi podle mě zbytečně, protože jsme to mohli projednávat na řádné schůzi, máme projednávat, a to je elektronická evidence tržeb a důvody, proč je Občanská demokratická strana přesvědčena, že elektronická evidence tržeb nemá být zavedena.

Já samozřejmě jsem si všiml toho, že bylo odsouhlaseno v rozporu s jednacím řádem nějaké usnesení Poslanecké sněmovny, nicméně se domnívám, že mně bude umožněno, abych využil svého přednostního práva a mohl dokončit svůj projev a vy jste mohli vyslechnout všechny argumenty, se kterými vás chci seznámit.

Jak jsem říkal, Občanská demokratická strana má vůči zavedení elektronické evidence tržeb celou řadu konkrétních výhrad. Některé z nich už zazněly v našich vystoupeních v rámci prvního a druhého čtení, nebudu je opakovat, nicméně ty nejpodstatnější, které jsme tady uváděli, si dovolím stručně shrnout, mimo jiné i proto, že jsme zde vznesli řadu otázek, na které jsme nedostali žádnou odpověď.

Elektronická evidence tržeb je zbytečná. To jsme řekli mnohokrát. Současná vláda se zavedením elektronické evidence tržeb snaží převést jednu ze svých základních povinností, a povinností vlády je vybírat daně, v tom se určitě shodneme, vytvářet si nástroje pro dobrý výběr daní, ale úkolem vlády není přenášet tuto povinnost na někoho jiného, a vláda to podle našeho názoru ani nesmí dělat. A tady v tomto případě chce vláda přenést tuto svoji základní povinnost na malé a střední podnikatele, protože nám jinými slovy říká: My nejsme schopni zajistit dobrý výběr daní, tak vy si to zaplaťte, vy budete sebe sami permanentně kontrolovat, a tím se zlepší údajně výběr daní.

Elektronická evidence tržeb je plošnou restrikcí, která žádné zásadní navýšení výběru daní nemůže přinést. Jak ukazuje chorvatský příklad, pravděpodobně nemůže přinést vůbec žádný lepší výběr daní.

Elektronická evidence tržeb se bude ve svých účincích týkat zhruba sedmiprocentního potenciálu šedé ekonomiky a upozorňuji, že podíl šedé ekonomiky v České republice podle všech relevantních zahraničních metodik a studií se pohybuje někde ve výši kolem 15 %, což je jednak pod 18% průměrem zemí Evropské unie /například v Německu, ke kterému můžeme vzhlížet v tomto směru je to 12 %, my máme 15 %), ale určitě se to nepodobá situaci v Chorvatku, která je diametrálně odlišná, kde podíl šedé ekonomiky je prakticky dvojnásobný.

Navíc právě ta chorvatská zkušenost, a znovu připomínám, že Chorvatsko je jediná země, kde systém, který tady chce zavést ministr financí Babiš, opravdu v nějaké podobě funguje, takže se můžeme odvolávat na jakýsi referenční případ právě na situaci v Chorvatsku, tak v Chorvatsku, jak vidíme, žádný vyšší výnos daní po zavedení elektronické evidence tržeb nenastal.

Když se podíváme právě na ta čísla, která máme k dispozici z Chorvatska, myslím, že bychom tady měli argumentovat věcně a na základě čísel, tak jasně vidíme, že - já tady říkám opravdu důležitá fakta, paní předsedající.

Budu pokračovat, nicméně chci konstatovat, že nejprve tady jednáme na mimořádné schůzi, což je úplně absurdní, protože jsme ještě na žádné schůzi ve třetím čtení neprojednávali zákon o elektronické evidence tržeb a vůbec nechápu, proč tohle vládní koalice dělá. Pak tady proti jednacímu řádu, a uvidíte, že se to ukáže, že to bylo v naprostém rozporu s jednacím řádem, jste si něco schválili, a pak ani nemá Poslanecká sněmovna dostatek slušnosti, aby můj věcný, na argumentech založený a politický projev vyslechla. Já s tím většinou nemám problémy, s nekázní v Poslanecké sněmovně, ale dnes ano. A musím říci, že tohle porušování všech pravidel hry mě opravdu naplňuje velkou nespokojeností.

To, že se tady dívám na jakási nedůstojná trička v Poslanecké sněmovně - mám se u toho bavit? Dámy a pánové, u toho se já nebavím, ale jsem schopen to ignorovat, stejně jako jakousi hračku tady pana ministra financí. Já jsem to schopen ignorovat a respektovat to, že jako malí kluci si tady nějakým způsobem hrajete a chcete cosi demonstrovat před veřejností, ale vy zase respektujte to, že já chci vystupovat jako seriózní politik a politicky tady argumentovat. A nemám k tomu příležitost. (Potlesk zprava.)

Takže zpátky k té chorvatské zkušenosti. Pro ty, kteří mezitím ztratili niť, jako jsem ji ztratil já, připomínám, že jsem se snažil uvést fakta, která nám nabízí jediná země, kde existuje elektronická evidence tržeb, a to je Chorvatsko.

Jestliže si slibujeme od elektronické evidence tržeb lepší výběr daní, tak se musíme podívat, co se v tom Chorvatsku vlastně stalo. A uvidíme, že sice výběr daně z příjmů fyzických osob krátkodobě vzrostl v roce 2013 o nějakých 8 %, ale v roce 2014 opět klesl, takže spíš než že bychom to mohli přičítat elektronické evidenci tržeb, tak to musíme přičítat standardnímu cyklickému vývoji. Jak to můžeme doložit? Právě v tom Chorvatsku na výběru daní z fyzických osob i v dalších letech předtím, a které následovaly potom. Čili souvislost lepšího výběru daně z příjmu fyzických osob ani toho poklesu následného nepochybně v Chorvatsku není v závislosti na ..., nebo není tam ta souvislost s elektronickou evidencí tržeb, jejím zavedením.

Výběr z daně příjmu právnických osob naopak poklesl v roce 2013 o 17 % a o dalších 15 % potom v následujícím roce, tedy v roce 2014. Čili poklesl. A lepší výnos daní ta evidence nepřinesla ani v případě daně z přidané hodnoty. V roce 2013 klesl výběr daně z přidané hodnoty o 1 %, v roce 2014 opět o 1 % výběr daně z přidané hodnoty stoupl, ale bylo to zejména tím, že byla navýšena ta snížená sazba DPH, která v Chorvatsku byla původně 10 % a 13 %. Čili ani tady žádnou souvislost nelze nalézt, naopak. Pokud tu nějaká souvislost je, tak je jednoduchá. Zavedení elektronické evidence tržeb nepřineslo nikde lepší výběr daní, nepřineslo vyšší výnosy státu, neudělalo to, co je nám tady slibováno, a nevím na základě jakých faktů, jaké zkušenosti, že se prostě do státní kasy vybere více finančních prostředků.

Chorvatský ministr financí Boris Lalovac na pražské konferenci, kterou pořádalo české Ministerstvo financí, dokonce prohlásil, že elektronická evidence tržeb, a teď cituji: "Nebyla zavedena proto, abychom naplnili rozpočet, ale byl to projekt, který přináší poctivý souboj mezi podnikateli." Jak ukážu ale dál, on to vlastně ani v tom Chorvatsku a na slovech dalších chorvatských představitelů, ono to ten poctivý souboj mezi podnikateli nepřineslo. Ale teď používám tento citát chorvatského ministra financí, abych vám ukázal, že ani on nemohl tvrdit, a netvrdil, že by elektronická evidence tržeb mohla vylepšit státní rozpočet.

Další argument: Ten systém bude drahý. A bude drahý pro stát a bude drahý i pro podnikatele. Čísla, která zveřejnilo Ministerstvo financí, hovoří jasně. Nebo to, co se dá odvodit z těch věcí, které zveřejnilo Ministerstvo financí, je poměrně jasné. Pořízení systému bude stát daňové poplatníky nějakých 370 mil. korun, samotný provoz systému a související náklady dalších 300 mil. korun každý rok. Čili na začátku budeme mít jakési náklady vstupní 370 mil korun, pak budeme mít každý rok náklady ve výši zhruba 300 mil. korun, a stát ještě počítá s tím, že přijme 400 nových zaměstnanců finanční a celní správy, jejichž mzdy nás budou stát 150 mil. korun ročně. Možná je řadě členek a členů Poslanecké sněmovny jedno, že tento stát vydá na začátku 370 mil., pak 300 mil. každý rok, pak 150 mil. každý rok. A já neříkám, že jim to nemá být jedno, i když mě to překvapuje, mně by to tedy jedno nebylo, ale myslím si, že by tu argumentaci a tu informaci mohli aspoň vyslechnout. A obávám se, že se tady občas dostáváme do situace, že nemůže být slyšet to, co já říkám, paní předsedající.

Zátěž na straně státu je jasná. Čísla jsem vám řekl, vychází z toho, co máme k dispozici z Ministerstva financí. Ale nás musí ještě více nebo minimálně stejně zajímat zátěž na straně podnikatelů. A ta je taky velmi významná. Drobného prodejce přijde pořízení nejjednoduššího systému evidence minimálně 5700 korun. Ale k tomu musíte samozřejmě připočítat další náklady, k tomu musí živnostník připočíst roční provozní náklady, které se mohou vyšplhat až na 30 tisíc vícenákladů ročně, a ty v sobě zahrnují náklady na pořízení patřičných pokladen, tiskáren pro tisk pokladních dokladů, kvalitní internetové připojení, náklady na pravidelné aktualizace patřičného software, nákup toneru, papíru, údržba, popřípadě v některých firmách i školení zaměstnanců. 30 tisíc ročně nejsou pro drobného živnostníka žádné drobné a mohou představovat reálné ohrožení. Já nevím, tady asi na mě paní poslankyně ukazuje nějakými přístroji, já se ale omlouvám, já nedokážu rozlišit, jestli je to hračka, razítko nebo něco takového, tak to musím v tuto chvíli ignorovat. Ale nepochybně, kdybychom tady diskutovali věcně, tak budete mít možnost po mně vystoupit a říct nějaké argumenty, které zpochybňují ta moje slova. Já se prostřednictvím paní předsedající omlouvám panu poslanci Komárkovi, že ho nebudu poslouchat, když na mě křičí, a budu ho ignorovat, protože máme nějaká pravidla hry, a vy nepochybně můžete vystoupit, kdy budete potřebovat.

30 tisíc korun ročně, které vy tak jako lehce zpochybňujete, že to nebude stát, ono to prostě bude stát, vždyť si to spočítejte. Až 30 tisíc korun ročně pro drobného živnostníka, to prostě nejsou malé peníze. A může to vést k tomu, co se odehrálo v Chorvatsku, že řada živnostníků prostě ukončí svou činnost. A to je něco, co rozhodně není možné připustit, a my uděláme všechno pro to, aby se to nestalo, i když vám je to třeba jedno.

Zajímavé také je, jaký výnos očekává Ministerstvo financí, když se do toho všechny ty peníze vloží, peníze státu, peníze daňových poplatníků i peníze těch živnostníků a podnikatelů, jaký výnos ministerstvo očekává. A tady zase, když se podíváme do těch materiálů, které máme k dispozici, tak když do toho bude zapojeno 600 tisíc osob, tak bude výnos 10 až 12 mld. korun, když do toho bude zapojeno 300 tisíc osob, což je - pokud dobře počítám - polovina, tak ten výnos bude zase 10 až 12 mld. korun. No tak to znamená jediné. Znamená to, že tato čísla jsou postavena na vodě, že vycházejí z nějakého odhadu, který vůbec není založen na nějakých faktech, a že jsou ve své podstatě nesmyslná. Vláda tedy na jedné straně vydává dohromady miliardové investice (když si to promítneme do let) na zavedení elektronické evidence tržeb, a přitom neví, kolik ten systém vlastně přinese finančních prostředků, o kolik se zlepší výběr daní, kolik bude mít stát na základě toho, že se toto zavede, o kolik bude mít stát více.

A nakonec je potřeba říct, že i sám ministr financí, který tato čísla předkládá, jehož úřad je zpracovává, otevřeně připouští, že v případě elektronické evidence tržeb jde o předběžné odhady, teď cituji pana ministra Babiše, "Jde o předběžné odhady, a až praxe ukáže, nakolik byly přesné."

Tady nám ministr financí Babiš, a já nepochybuji o tom, že to jsou jeho slova, protože je to z rozhovoru pro Lidové noviny z 12. října tohoto roku, tady nám sám pan ministr Babiš říká, že vlastně neví, kolik to přinese, co to bude znamenat pro státní rozpočet, ale přesto si je jistý...