Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, nejprve trošku ke kontextu toho mého vystoupení. Já jsem minulý týden zde chtěl argumentovat proti schválení pořadu mimořádné schůze ve věci elektronické evidence tržeb, jak si všichni, nebo většina z vás asi pamatuje i po tom týdnu, tak jsem neměl možnost všechny své argumenty zde přednést. Samozřejmě bych mohl zcela legitimně udělat to, že bych tu opakoval tu část, kterou jste už slyšeli, jednak proto, že bez opakování nevzniká znalost a já bych byl rád, abyste opravdu znali naše argumenty, ale samozřejmě i proto, že můj projev má nějakou logickou strukturu a bylo by na místě, abyste slyšeli začátek, dříve než uslyšíte konec.

Nicméně, nebylo by to důstojné ani mně, nebylo by to důstojné ani vás, Poslanecké sněmovny, a já nechci se připojit k těm, kteří tady opakovaně důstojnost Poslanecké sněmovny snižují, takže to neudělám. Svůj projev jsem doplnil o řadu dalších argumentů, takže i tu část, kterou jste už slyšeli, neuslyšíte znovu ve stejné podobě.

Chtěl bych ještě k tomu kontextu a k těm procesním věcem dodat, že - já pořád slyším od části klubu ANO, hnutí ANO, že ve třetím čtení se nevede rozprava. Tady to zaznělo znovu od pana ministra. Tak jenom pro pořádek. § 95 jednacího řádu jasně konstatuje, že ve třetím čtení se koná rozprava a pouze v odst. 2 je doplněno, s jakými návrhy se v té rozpravě může vystupovat. Takže rozprava se koná. Nicméně, aby to bylo všem jasné, ještě v rozpravě nejsme, rozprava otevřena nebyla a zatím vystupujeme -

Omlouvám se. Ano. Rozprava tedy otevřena byla, ale zatím vystupují ti, kteří mají přednostní právo. Nicméně, ať už bude vystupovat ten, kdo má přednostní právo, nebo bude vystupovat ten, kdo přednostní právo nemá, každý poslanec má právo vystupovat v rozpravě a argumentovat v ní, neboť tak to stanoví jednací řád. A pouze, pokud vznáší návrh, tak v rámci něho může vznášet legislativně technické úpravy, nebo navrhovat vrácení do druhého čtení. To nám říká § 95, ale neříká nám nic o tom, že bychom nemohli argumentovat v rámci rozpravy. Tolik pro pořádek.

A teď moje argumentace proti elektronické evidenci tržeb. Já také, stejně jako pan ministr, budu vyvracet lži, necituji možná přesně, lži, polopravdy a nepravdy, nicméně úplně z jiné strany, než jak si myslel pan ministr Babiš, že to tady dělá. Minule jsem říkal a připomenu vám to znovu, že současná vláda zavedením elektronické evidence tržeb se snaží přenést povinnost, kterou má stát, tedy výběr daní, na malé a střední podnikatele, protože sama tuto svoji povinnost nevykonává, nebo má pocit Ministerstvo financí, že tuto svou povinnost vykonává nedostatečně. Já si to nemyslím a zjevně si to nemyslí ani řada zaměstnanců a pracovníků Ministerstva financí. Je to úplně naopak. Stát v současné době dostává od všech podnikatelů a živnostníků pravidelné informace o jejich podnikání, má tyto informace k dispozici a může podle nich jednat. Úředníci žijí ve stejných obcích jako podnikatelé, ví jejich chování, vědí, kdo jedná poctivě, kdo možná ne, podle toho mohou provádět kontroly a podle toho mohou taky postupovat. Tady bych citoval ředitele odboru daní z příjmu Generálního finančního ředitelství, který prohlásil. Cituji: "Známe své daňové subjekty. Územní pracoviště se velmi často potýkají s tím, že mají spoustu informací, a to i z jiných zdrojů než pouze z interních databází." To si myslím, že je jasný citát, který dokládá moje slova. Stát má v tomto případě dostatek informací, úředníci znají své daňové subjekty, vědí, kdo jak pracuje, kdo jak je poctivý, mohou podle toho jednat a nepotřebují žádný další systém. Je tedy zřejmé, že stát disponuje dostatečnou kapacitou a má pro výběr daní vytvořeny vhodné odpovídající nástroje a není potřeba vytvářet nástroje nové. Jiná otázka samozřejmě je, jestli stát tyto nástroje dostatečně využívá.