Dobrý den, dámy a pánové,

vidíte, že jsme tady v krojích, je dnes krojovaný den v Poslanecké sněmovně, tak mi dovolte krátce jenom připomenout proč. Určitě se všichni ptají, proč, jakou to má tradici, kde to vzniklo. Tak mi dovolte vysvětlit, k jaké tradici se hlásíme.

Tuto tradici zavedl již ve druhé polovině 19. století rolnický poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady František Skopalík, který byl také tři desetiletí starostou Záhlinic na Kroměřížsku. Poslanec Skopalík aktivně vyhledával v odborném tisku informace o moderních způsobech hospodaření na základě svých zkušeností s tehdejší zaostalou zemědělskou výrobou, protože byla zaostalá ještě z dob feudalismu, aktivně se snažil o prosazování moderních trendů v zemědělství. Konec konců byl to Hanák.

Poslanecký slib na Zemském sněmu skládal v únoru 1867 v češtině a zrovna tak své projevy na půdě Říšské rady pronášel výhradně v češtině a navíc často oblečen do moravského kroje. Jako vlastenec se aktivně účastnil táborů lidu a mnohých vlasteneckých akcí a sjezdů, na kterých často přednášel své projevy zaměřené na postavení českého národa v rakousko-uherské monarchii. Vrcholem těchto akcí byla Skopalíkova účast na slavnostním položení základního kamene pro budované Národní divadlo.

Dnes je kroj symbolem stále udržovaných nebo obnovených lidových oslav a obyčejů, například hody a fašank na Moravě nebo posvícení v Čechách, a také národní hrdosti. A já se svými kolegy a kolegyněmi se pyšně k této národní tradici hlásím.

Děkuji.