Vnuci souseda se s vámi ale nyní chtějí soudit, protože tvrdí, že babička tehdy vlastně nedostala zaplaceno a dům je tedy jejich. Zdá se vám to přitažené za vlasy? Nikoliv. Takové případy se totiž u nás dějí.

Již několik měsíců trvá spor mezi městem Opavou a Československou církví husitskou o budovu místního loutkového divadla. Radnice totiž objevila ve svých archivech poválečné smlouvy, které dokazují, že město od Husitů počátkem padesátých let dům koupilo za více než sedm set tisíc korun. Husité ale tvrdí, že k nim žádné peníze nikdy nedoputovaly a o budovu usilují v rámci církevních restitucí.

Ačkoliv právě na základě zažloutlých listin, podle kterých Opava podepsala s církví v roce 1949 takzvanou trhovou smlouvu za budovu zaplatila, rozhodlo ve sporu ministerstvo školství o tom, že divadlo patří městu, církev se nehodlá vzdát: schyluje se k soudnímu sporu, ve kterém nemá Opava ani zdaleka vyhráno. Třeba i proto, že dnes už v podstatě není možné dohledat, kde vlastně peníze za odkoupení divadla po válce doopravdy skončily.