Cílem dnešního zasedání je zejména posoudit dokumenty Přístupy KSČM k podpoře konkurenceschopnosti drobného a malého podnikání, docenění jeho významu a Přístupy KSČM k ostatním hnutím a práce komunistů v nich, s cílem působit na občanskou veřejnost. To osobně považuji za velmi důležité především z pohledu tvorby politického a případně volebního programu naší strany. Stejně tak odpovědně je třeba projednat i organizační zabezpečení výročních členských schůzí a návrh koncepce vedení volební kampaně. Všechny tyto dokumenty jsou pro nás velmi důležité, protože je potřeba, abychom jako nejvyšší orgán KSČM přijali opatření, která povedou k přípravě strany na hlavní souboje, které nás čekají.

Je samozřejmě důležité, abychom posoudili společensko politickou situaci a přijali opatření, která se týkají krize, jež nastala, protože se můžeme od dokumentu, který se týká voleb do Poslanecké sněmovny výrazně odchýlit v tzv. krizovém scénáři, který už projednal výkonný výbor naší strany. Myslím, že tento cíl našeho zasedání jsme schopni splnit.

Nejprve se však vyjádřím k samotné krizi v České republice. Od roku 2010 se ČR ocitla v situaci, kdy tu vznikla neočekávaná vláda pravice. Proč neočekávaná? Protože vládu pravice podpořila populistická strana Věci veřejné, která ve svém programu zahrnovala část programových bodů jak sociální demokracie, tak KSČM. Namátkou – zrušení poplatků ve zdravotnictví. Musel bych mluvit o tom, jak velký rozdíl existoval v jejich v politickém programu např. v církevních restitucích. A musel bych se zabývat i tím, jakým způsobem chtěli bojovat proti korupci a kde to skončilo.

Vláda pravice ve svých 118 hlasech se začala chovat tak arogantně, že zrušila všechna pravidla, která podle Ústavy ČR a podle zvyklostí do té doby platila. To samozřejmě za ty tři roky přes stávky a demonstrace v roce 2011, 2012, vláda přehlížela a nebyla ochotna v žádném případě naslouchat tomu, co lidé říkají. Nedbala petic občanů ani návrhů odborů a pohrdala občanskými iniciativami. Krize v ČR dostoupila vrcholu a to jak v politické, tak společenské, tak také ekonomické rovině. Ekonomická krize je hlubší než v jiných státech EU, i když celou Evropou a zejména Evropskou unií prochází stejná krize politická, společenská a ekonomická. Jde o krach neoliberálních teorií řešit potřeby občanů. A tak, jak my se setkáváme se zvýšenou nezaměstnaností, s rozpory mezi lidmi, s dělením společnosti na čím dál menší části a ovládání právě policejním aparátem, tak to stejné se děje v celé Evropě. Mohli bychom si to posoudit na situaci nejen v Řecku, Portugalsku či na Kypru, ale můžeme to doložit i tím, že krize zasáhla i severské země. Např. poměrně neočekávaný stav v Dánsku ukazuje na to, že i tyto kdysi klidné země severní Evropy se dostaly do krize. Ono ohrozit vyhozením na dlažbu 40 tisíc učitelů není nic, co by si nechali v Dánsku líbit. Na rozdíl od české společnosti se v těchto zemích organizují větší demonstrace a boj je mnohem ostřejší.

V plnění úkolů VIII.sjezdu jsme se zabývali teoretickým zhodnocením událostí, jež hýbou společností. Při naší ideově politické konferenci, kdy jsme plnili usnesení sjezdu, tedy, že si nejprve uděláme jasno v otázkách, které zajímají ČR a zároveň rozhodneme o svém postoji ke krizi, jsme jednoznačně dospěli k názoru, že KSČM si je vědoma, že krize kapitalismu vstoupila do nové fáze, která kromě jasných a srozumitelných znaků antagonismu práce a kapitálu má v globálním měřítku i další vnitřní rozpor. Jde o rozpor v kapitalistické třídě vlastní, čímž je velmi významné oddělení finanční oligarchie od průmyslového kapitálu. Jde o rozdíl, který je patrný, když už pomineme  vstup kapitalismu do imperiálního stádia a jeho současný stav, jde o projev jeho globalizace. Finanční oligarchie tak vytváří samostatnou skupinu, která vnucuje a už vnutila průmyslovému kapitálu svou strategii tvorby zisku, který vytvoří na úkor i průmyslového kapitálu a zčásti ho tím devastuje. Národní průmyslový kapitál tak může devastovat zcela, a také to činí, a vytvářet tak mnohem složitější vnitřní poměry v jednotlivých státech a pomáhat tak nadnárodním monopolům k další míře centralizace kapitálu. K tomu si vytváří a podřizuje odpovídající nástroje na úrovni ekonomické, ať už jde o Mezinárodní měnový fond či o Světovou banku, případně o Banku pro mezinárodní platby, ale i o další instituce. A na úrovni nadvládní, jde také o mezinárodní politická vojenská uskupení, která posilují a vytvářejí mnohem větší centra krizí. Musím podotknout, že to má samozřejmě vliv na jednotlivé státy a celý rozpor, který je mezi prací a kapitálem, se tak dostává do stádia, které ohrožuje samotnou stabilitu v jednotlivých zemích. Tu pak chtějí nahradit ovládáním těch zemí právě nadnárodními strukturami. Zároveň si tak zajišťují nenaplnění objektivních a subjektivních podmínek revoluční situace.

V tomto ohledu se shodujeme s hodnocením situace, které zaujímají v mezinárodním komunistickém a dělnickém hnutí nejvýznamnější komunistické strany, a stejně tak se shodujeme v hodnocení se stranami, které se pohybují okolo Strany evropské levice, protože oni všichni hodnotí stejně evropskou situaci jako my – že jde o politickou, společenskou a ekonomickou krizi. Krize tohoto vládnutí je dána tím, že svým způsobem původní, tzv. demokratické instituce, přestávají fungovat a jsou nahrazovány různými způsoby – buď upevňováním státní moci pomocí policie či armády, anebo přímo zásahy armády uvnitř států – ať už je to Turecko či pokud např. o evropské státy – Řecko, či dokonce zavřením státní televize apod.

Je potřeba, aby KSČM byla připravena na krizi státu a žádným způsobem nepřispívala k tomu, aby narostly fašistické tendence, které zaznamenáváme v celé Evropě. Může nám posloužit příklad našich bratrských a spolupracujících stran, ať už jde o postup, který zvolili na Ukrajině, kde komunistická strana převzala část odpovědnosti, na rozdíl s tím, co se odehrálo v Řecku, kde komunistická strana nechtěla převzít část odpovědnost a narostl Zlatý úsvit jako typická fašistická strana. To bude samozřejmě předmětem hodnocení na setkání komunistických a radikálně levicových stran v Lisabonu.

A nyní k situaci v dnešní České republice. Spor, který se tu dlouho vyhrocoval, se odložil ještě před několika týdny spíše z důvodu povětrnostních podmínek. Dovolte v té souvislosti, abych proto poděkoval zejména našim voleným zástupcům v krajských samosprávách Jihočeského, Plzeňského, Středočeského a zejména Ústeckého kraje za to, jakým způsobem se vyrovnali se svými úkoly, ať už v krizových štábech nebo v odstraňování povodňových škod. Stejně tak naše poděkování patří záchranářům, hasičům a ostatním složkám Integrovaného záchranného systému. Ale to jsem jen odbočil. Je třeba říci, že společenská krize, která dostoupila poté vrcholu, v podstatě devastuje samotný stát. A nejde jen o korupci, která se stala spouštěcím mechanismem pádu současné vlády. Jde také o to, jakým způsobem se z toho všeho chceme dostat. Můžeme se v té souvislosti přesvědčit, že některé vrstvy společnosti utíkají k jednoduchým řešením. Dokonce i část kapitálu, který ovládá Českou republiku, je náchylná k tomu, že by pomohla vládě silné ruky v ČR a nahrává postupům, které nejsou v souladu s ústavou.

Proto KSČM musí mít jasná východiska. Musíme předkládat návrhy, které odpovídají Ústavě ČR, zdůrazňují politická jednání, která jako prioritu mají rovnost občanů před zákonem. Musíme odhalovat, co je předmětem sporu a jakým způsobem z něho vyjít. KSČM tedy ve svých orgánech, ať už šlo o kolegium, VV a dnes ÚV, musí posuzovat, jaký bude nejvhodnější postup, abychom prokázali, že jsme politickou stranou, která pevně stojí za tím, že cesty, které budou zvoleny, budou dál znamenat, že v ČR se začne konečně budovat demokratický právní stát. To je první stupeň, kterého musíme dosáhnout. Takový stav tady žel není.

Proč to říkám? Protože, pokud máme získat důvěru občanů, pokud máme překonat útoky, které jsou vedeny na KSČM reminiscencemi na minulost, musíme také být schopni prokázat, že postupujeme striktně podle zákona, držíme se Ústavy ČR a že jsme schopni také organizovat postup jednotlivých státních orgánů v principu poctivé státní správy, aby se vše vyřešilo bez excesů, bez vojenských a policejních zásahů, a aniž by byla porušována Ústava ČR. Všechny ostatní kroky mohou vést k tomu, že tak či onak bude jednotlivých kroků zneužito pro to, aby se buď upevnila moc pravice, např. i tím, že některá skupina subjektů může dokonce navrhnout až odložení voleb,když dnes trvají alespoň na původním termínu,  vyhlásit výjimečný stav apod. Svědčí o tom i některé návrhy, které jsme mohli slyšet, které jsme se mohli dočíst v některých novinách a časopisech. Proto je důležité, abychom upozorňovali na všechny podobné záměry, které se toho týkají, razantně a včas.

Dovolte mi proto, abych jasným způsobem zdůraznil, že z této politické, společenské a ekonomické krize musíme vyvést zemi pomocí ústavních orgánů. Takovým ústavním orgánem může být Poslanecká sněmovna, může být také prezident republiky. Jen těžko jím může být vláda, která je v demisi a která nemá žádnou důvěru občanů. Proč by to ostatně měla být právě PS? Protože, pokud se všichni poslanci zachovají tak, jak slíbili ve své přísaze, tak v tom případě vyslyší občany ČR a přistoupí na předčasné volby a občané skutečně demokratickým způsobem volbami rozhodnou o novém konstituování ústavních orgánů.

Jsem přesvědčen, že takový návrh musíme také předložit na jednání prezidentu ČR. Proto pro mimořádnou situaci, která nastala v ČR, je potřeba zdůraznit, že KSČM je pro vypsání předčasných voleb, že pád vlády již nestačí. Zásadním způsobem musíme odmítnout vládnutí na současném, tzv. formátu této koalice, která se opírá o hlasy politické strany, která nebyla pověřena volbami. Současná koalice nemá proto  mandát od voličů a opírat se o jednotlivce, kteří zradili vlastní politické strany, zradili vlastní politické programy a zastupují pouze sami sebe, není ústavním řešením. Proto předčasné volby na základě ústavního pořádku jsou podle našeho názoru nejlepším řešením, které zmenší následky této politické krize. A to jak v ekonomické, tak ve společenské oblasti. Případný trojí pád vlády pouze způsobí, že se prohloubí zejména politická a společenská krize, bude mít dopad do ekonomiky a odstraňování následků takové prohloubené krize bude mnohem složitější v případném následném čtyřletém období.

Proto výkonný výbor navrhl, aby KSČM podpořila petici, která je šířena hnutím Stop vládě a občanskými hnutími, která jsou pod tím připojena, a samozřejmě tím reagujeme i na jejich žádost, abychom se k petici připojili. Myslím, že je to v souladu s naším programem. Jsem přesvědčen, i když nebude moci asi petiční výbor v PS něco takového projednat, tak to bude moci projednat alespoň druhá komora parlamentu – Senát PČR.

Druhou důležitou záležitostí je to, abychom sami zvládli dostatek demokratických postupů při přípravě na mimořádné volby, které očekáváme a chceme. Kromě dokumentu, který je zasedání předložen, zvolíme postup uvnitř strany, který umožní jak vytvoření kvalifikovaného programu pro ČR a vyvedení ČR z krize, tak i přípravu těch, kteří by v jednotlivých kandidátních listinách obhajovali a prosazovali tento program. Je důležité, abychom přijali taková opatření, která umožní okresním a krajským výborům strany projednat v členské základně a na krajských nominačních konferencích kandidátní listiny tak, abychom za těmito kandidáty měli celou členskou základnu a sympatizanty, abychom mohli prezentovat jak osoby, které budou kandidovat, tak program způsobem, který bude srozumitelný, pochopitelný a akceptovatelný pro většinu občanů ČR. To je velmi důležitý krok a je potřeba ho učinit už od pondělí příštího týdne. Abychom stihli členskou základnu řádně informovat.

Dovolím si ještě jedno odbočení. Někdy podceňujeme naše informační schopnosti a možnosti. Máme vytvořenu nejen naši elektronickou distribuci dokumentů, máme naše internetové stránky. Dostali jsme se dál v počtu registrovaných uživatelů těchto stránek. Podařilo se velmi dobře aktivovat krajské stránky v některých krajích, v některých však dosud méně dobře. Nemáme stále dostatek těch, kteří využívají Haló noviny jako něco,  co jim přináší informace, které jinde nejsou a nebudou. Navíc musíme dbát na to, aby informační hodnota Haló´novin byla vyšší, aby odpovídala potřebám této doby, aby měla jasný politický záměr, tj. aby odpovídala na otázky občanů, na něž se ptají. Nemůže to být ovšem stranický bulletin nebo souhrn ČTK. O tom to opravdu není. Musíme jejich prostřednictvím informovat, jak řešit společenskou situaci a to je i záležitost nás všech, funkcionářů centra, krajů i okresů. Nesmíme při tom propadat panice a musíme umět i jasně říci, že jsme politickou stranou, která je připravena řešit problémy, má na to personální i odborné schopnosti a jasný program. To také požaduji od celé struktury strany, od všech těch, kteří realizují její politiku a to  na všech úrovních od základního článku, tzn. od zastupitelů v obcích, v krajích, poslanců, senátorů a europoslanců. Musí jít o jednotný tah na branku, který bude odpovídat potřebám doby. Postup KSČM v krizi je tedy dán tím, že představíme komunistickou stranu jako politickou sílu v této zemi, která ví, jak řešit krizi, která bude navrhovat postupy které odpovídají nejzákladnějším principům fungování státu a samosprávy. A také to svou prací prokážeme.

Proto také na jednání, které povedeme jako zástupci KSČM s prezidentem republiky, navrhneme, aby neakceptoval Miroslavu Němcovou jako kandidáta na premiéra, protože není kandidátem vhodným nikoliv pouze proto, že ODS se propadla v preferencích, ale proto, že výrazným způsobem přispěla k rozdělování společnosti a je její odpovědností, jakým způsobem fungovala Poslanecká sněmovna, je předsedkyní PS, která se uchýlila k porušení principu poměrného zastoupení, k převálcovávání návrhů opozice, které ve Sněmovně byly před tím běžně v programu nejen navrženy, ale i projednány. Mám na mysli nejen odsouvání návrhů, které jsme dokonce přes rok nemohli projednat, přestože je Poslanecký klub KSČM navrhl, či pro další důvody. Budeme jasně deklarovat, že není možné pokračování na tzv. koaličním formátu a preferujeme vypsání předčasných voleb na základě usnesení PS.

Můžeme nabídnout prezidentu republiky, že nebudeme od něj požadovat, aby sháněl 120 podpisů, to je věcí poslanců a poslaneckých klubů. Ostatně jsou možnosti, které připustily i současné vládní politické strany, podmínky, za jakých okolností by ony samy preferovaly předčasné volby. Očekáváme výsledek jednání – předpokládáme, že pravděpodobně v úterý pan prezident přijme rozhodnutí, které bude blíže  našim návrhům, případně návrhům sociální demokracie, která přijde s obdobnými, a nevyslyší návrhy současné koalice.

Na závěr jen tolik: Od sjezdu jsme udělali několik zásadních pozitivních kroků: Za prvé – podařilo se nám náš program promítnout do krajských volebních programů. Uspěli jsme. Za druhé, dokázali jsme, že myslíme na občany ČR a že navrhujeme konkrétní řešení konkrétních problémů. Za třetí - nejsme ve vzduchoprázdnu, nejsme předkladateli ideologických frází. Jsme politickou stranou, která žije realitou, je schopna reálně a realisticky navrhovat opatření. Prokažme to i teď, v této krizi, aby nám lidé svěřili mnohem větší díl odpovědnosti a zvýšili autoritu Komunistické strany Čech a Moravy.