Francouze v neděli čeká finální duel prezidentských kandidátů. Vzpomeňme si na obdobnou situaci z roku 2002, kdy z prvního kola prezidentských voleb postoupil společně s kandidátem z hlavního politického proudu kandidát z okraje politického spektra. A většina očekává, že se voliči levice i pravice sešikují na straně tzv. přijatelného kandidáta, i přestože mají výhrady k některým jeho návrhům. Jenže dnes je v souboji Emmanuela Macrona s Marine Le Pen situace dramaticky odlišná. A to z důvodu, že „hlavní proud“ nyní v souboji reprezentuje mladý politik, který stojí v čele nedávno vzniklého, a hlavně nepříliš čitelného hnutí, nikoliv představitel zavedené strany.

Stejně jako Marine Le Pen z uměle vytvořeného okrajového politického proudu. Stejně jako v roce 2002 máme opět osobu s příjmením Le Pen, avšak s malým rozdílem. Marine Le Pen je od svého otce političkou umírněnější, od níž neuslyšíme skutečně extrémní názory. Je to politička, která sice je řazena na pravý okraj, nicméně její navržená antiglobalizační opatření se v řadě otázek shodují s částí názorů levice. Velmi zajímavé bude, jak se rozhodnou voliči levicového kandidáta Jean-Luca Mélenchona, kterého přes všechny rozdíly s Marine Le Pen spojovala určitá forma zdrženlivosti vůči Evropské unii a kterého navíc v prvním kole podpořila bezmála pětina voličů.